Špenát: jaké jsou druhy a odrůdy a co je vlastně za rostlinu

Stručně: Špenát setý (Spinacia oleracea) je jednoletá listová zelenina z čeledi laskavcovitých, u které rostou samčí a samičí květy na oddělených rostlinách. Vysévá se brzy zjara nebo na podzim do propustné, humózní půdy na stinnější nebo polostinné místo, horko ho žene rychle do květu. Navzdory pověsti není nijak výjimečně bohatý na železo.

Pěstování špenátu na zahradě i v truhlíku zvládne i začátečník, hlavní návod najdete v článku Jak pěstovat špenát. Tady se podrobněji podíváme na to, co je špenát vlastně za rostlinu, jaké odrůdy jsou k dostání a co je na něm výživově pravda, a co jen pověst.

Co je špenát za rostlinu

Špenát setý pochází pravděpodobně z jihozápadní Asie, patrně z oblasti dnešního Íránu, do Evropy se dostal přes Španělsko kolem roku 1100. Patří do čeledi laskavcovitých (dřív byl řazen do čeledi merlíkovitých, dnes jsou obě čeledi sloučené). Jde o jednoletou bylinu, zajímavostí je, že je dvoudomá: na jedné rostlině rostou jen samčí, na druhé jen samičí drobné, větrem opylované květy. V běžném pěstění to nepoznáte, projeví se to až při pěstování na semeno.

Špenát je výrazně chladnomilný a dlouhodenní, horko a dlouhé letní dny ho rychle vyženou do květu, proto se hodí hlavně na jarní a podzimní pěstování, ne na vrchol léta.

Druhy a odrůdy špenátu

V nabídce najdete desítky odrůd, které se liší hlavně dobou výsevu, odolností vůči plísni špenátové a schopností přezimovat.

Semena najdete třeba jako Špenát Winterriesen, Špenát Matador nebo Špenát Monores. Pod názvem špenát jahodový se navíc prodává úplně jiný druh, merlík/laskavec s jedlými červenými plody připomínajícími jahody, se špenátem setým sdílí jen příbuznost v čeledi a podobné listy, botanicky jde o jiný rod.

Termín výsevu a pěstování

Vysévejte přímo na záhon brzy zjara, jakmile to počasí dovolí, obvykle v březnu nebo dubnu, nebo na podzim koncem léta pro podzimní sklizeň, případně v přezimovací odrůdě pro sklizeň brzy zjara. Semena kladou mělce, do řádků asi 25–30 cm od sebe, po vzejití se semenáčky probírají, aby měly dost místa.

Protože špenát přesazování nesnáší příliš dobře a má citlivý kořenový systém, vysévá se vždy přímo na místo určení, ne jako předpěstovaná sadba. Pro plynulou sklizeň po celou sezonu se vyplatí vysévat postupně, po menších dávkách každé dva až tři týdny, místo jedné velké dávky najednou, která by dozrála a vybíhala do květu skoro ve stejnou chvíli.

Stanoviště, půda a zálivka

Špenátu vyhovuje propustná, humózní půda a polostinné až stinné místo, na plném slunci a v horku rychle vybíhá do květu a listy hořknou. Zalévejte pravidelně, sucho vybíhání do květu dál urychluje.

Hnojte spíš mírně a opatrně, přebytek dusíku sice podpoří bujný růst listů, ale špenát patří mezi zeleniny, které dokážou hromadit víc dusičnanů a dusitanů než jiné druhy, a jejich nadměrná konzumace není žádoucí. Vyzrálý kompost zapravený do záhonu proto špenátu vyhovuje líp než čerstvě a vydatně přihnojená půda.

Choroby a škůdci

Nejvýznamnější chorobou je plíseň špenátová, proti které jsou vyšlechtěné odolné odrůdy jako Previa nebo Carambole. Pomáhá i dostatečný spon mezi rostlinami kvůli proudění vzduchu a zálivka ke kořenům, ne na listy. Houbová choroba se nejvíc šíří ve vlhkém a hustém porostu, pravidelná probírka vzešlých rostlin je proto užitečná nejen kvůli prostoru pro růst listů, ale i jako prevence.

Sklizeň a výživové složení

Listy sklízejte průběžně, jakmile dosáhnou vhodné velikosti, obvykle 6 až 8 týdnů od výsevu. Čerstvý špenát popisují i články Čerstvý špenát ze zahrady a Zdravý špenát ze záhonu.

Listy obsahují kolem 90 % vody a jsou zdrojem řady vitaminů a minerálů, včetně vitaminu A, kyseliny listové, draslíku a vápníku. Rozšířená pověst o mimořádně vysokém obsahu železa ale podle novějších rozborů neodpovídá realitě, špenát v tomto ohledu není o nic výjimečnější než řada jiné listové zeleniny, třeba mangoldu nebo kapusty. Pověst o výjimečném obsahu železa ve špenátu přesto zůstává v obecném povědomí silně zakořeněná, mimo jiné i díky kreslené postavičce námořníka Pepka, který po snězení špenátu vždy nabyl nadlidské síly.

Špenát obsahuje i šťavelany (oxaláty), které mohou omezovat vstřebávání vápníku a železa ze střeva, vařením se jejich množství v listech sníží. Je také bohatý na vitamin K, který hraje roli při srážení krve, lidé užívající léky na ředění krve by proto měli jeho příjem držet vyrovnaný a probrat ho s lékařem, ne ho najednou výrazně měnit.

Časté dotazy

Jaké jsou druhy a odrůdy špenátu?

Odrůdy se dělí hlavně podle doby výsevu (jarní, podzimní, přezimující) a odolnosti vůči plísni špenátové, příkladem jsou Previa F1, Winter Riesen, Monores nebo Matador.

Co je špenát za rostlinu?

Jednoletá listová zelenina z čeledi laskavcovitých, dvoudomá, tedy se samčími a samičími rostlinami zvlášť, pocházející původně z jihozápadní Asie.

Kdy se špenát vysévá?

Brzy zjara, jakmile to počasí vůbec dovolí, nebo na podzim koncem léta, případně v přezimovací odrůdě na sklizeň brzy z jara.

Má špenát opravdu hodně železa?

Ne tolik, jak se tradičně traduje. Obsah železa ve špenátu není výjimečně vyšší než u řady jiné zeleniny, jde o rozšířený, ale nepřesný a dlouho opakovaný mýtus.

Proč špenát rychle vybíhá do květu?

Je to dlouhodenní a chladnomilná rostlina, horko a dlouhé letní dny ho rychle přimějí nasadit květní stvol místo dalšího růstu listů.

Je špenát jahodový totéž co běžný špenát?

Ne, jde o úplně jiný rod ze stejné čeledi s jedlými červenými plody, které listy jen připomínají chutí a vzhledem běžnému špenátu setému.

Zdroje

• Wikipedia: Špenát setý – čeleď, původ a výživové hodnoty
• Wikipedia: Spinach – dvoudomost, mýtus o železu a obsah šťavelanů

Aktualizováno: 10. 10. 2026