Celer listový jemný

Apium graveolens - jemný

Celer pochází ze Středomoří. Pěstuje ve třech formách - celer bulvový pro zdužnatělé kořeny, celer řapíkatý pro zdužnatělé řapíky listů nebo jako listová forma pro bohatou listovou růžici.

Dvouletá rostlina pochází z čeledi miříkovité. Plody, které stejně jako celá rostlina obsahují mnoho aromatických látek. Celer je zdrojem vitamínů, zejména vitamínu C (listová forma obsahuje i 10× tolik vitamínu C než bulvy), dále B1, B2 a celou řadu minerálních látek. Silnou vůni a chuť mu propůjčují éterické oleje.

V kuchyni se využívá pro studené i teplé pokrmy, hodí se do salátů i do polévek. Mnoha lidem jeho silice vadí a způsobují alergie - legislativa ho tedy uvádí jako alergenní rostlinu.

Řapíkatý celer konzumujeme syrový, v salátech nebo ho můžeme přikusovat k masu. Nejvíc našemu tělu dodá v podobě šťávy k snídani. Naťový celer se používá k výrobě salátů, řapíky jsou konzumovány vařené a lisuje se z něj zasyrova šťáva.

Jak pěstovat Celer

• Celer má rád slunečná místa, naopak špatně roste ve stínu, není pak aromatický a snadněji může být napaden houbovými chorobami. Po celou dobu růstu potřebuje dostatečnou zálivku. Důležitá je zálivka při výsadbě a v druhé polovině vegetace při narůstání bulvy. Bulvovitý celer je zapotřebí pravidelně okopávat.

• Dlouhou vegetační dobu lze zkrátit předpěstováním.Ssazenice se nemusí pěstovat ve vytápěném pokoji. Pro předpěstování až do doby výsadby je vhodný skleník či zimní zahrada. Únorový či březnový výsev platí pro celer bulvový, listový i řapíkatý. Celer nevysazujeme dříve než v polovině května na cílové stanoviště.

  Bulvový celer vyžaduje předpěstování sazenic pod sklem. Ideální dobou pro výsadbu je začátek května, nejpozději polovina června.

  U řapíkatého celeru osivo vyséváme do skleníku nebo pařeniště. Výsadba se provádí v květnu na záhon, do sponu 30×30 cm. Během růstu řapíky přihrnujeme zeminou, aby vybělely.

  Naťový celer vyséváme v únoru do skleníku nebo pařeniště a vysazujeme v květnu.

  Semena klíčí dva až tři týdny při teplotě mezi patnácti až dvaceti stupni.

• Je náročný na živiny a obsah vápna v půdě. Vyžaduje hlinité, humózní půdy. Listový a řapíkatý potřebují spíš hlinitopísčitou půdu. Optimální pH je 6,5 – 7,5.

• Během vegetace přihnojujeme vícesložkovým hnojivem. Hnojivo na kořenovou zeleninu je vyhovující.

• Ze škůdců celer napadá především pochmurnatka mrkvová, vrtule celerová. Celer ošetřujeme přípravky Basudin (pochmurnatka) a Sumithion Super (vrtule).

  Septoriová skvrnitost celeru se projevuje na listových čepelích celeru, kde vznikají malé šedohnědé skvrnky se žlutým lemem a velkým počtem velmi drobných černých teček. Středy skvrn později hnědnou a zasychají.

  Strupovitost celerových bulev jsou hnědé skvrny, které se zvětšují. Napadené pletivo, korkovatí a praská. Následuje hnilobný rozklad bulvy. Předcházíme chorobě tak, že na stejném pozemku celer nepěstujeme alespoň 3 roky . Částečná ochrana je použití boraxu v dávce asi 20g na 10m2.

  Skvrnitost celerových listů se projevuje na starších listech se objevují žlutavé, později žlutohnědé skvrny. Listy zasychají a odumírají. Provádíme preventivní ochranu Kuprikolem.

• Menší bulvy celeru lze sklízet v červenci. Listy celeru sklízíme probírkou, aby zůstala dostatečná listová plocha.

  Listový celer se začíná sklízet postupně od července a teprve koncem září provedeme jednorázovou sklizeň.