Mochyně – pěstování, druhy a využití plodů lampiónků

Zralé plody mochyně připomínají červené lampióny..

Stručně: Mochyně (Physalis) je lilkovitá rostlina s plody ukrytými v oranžovočervených „lampiónech“. Na zahradách se pěstují hlavně mochyně židovská třešeň (40–60 cm, vytrvalá a mrazuvzdorná) a mochyně peruánská (30–100 cm, u nás jako letnička). Vysévá se v březnu až dubnu. Jedlé jsou pouze zralé plody mochyně peruánské, nezralé plody i ostatní části rostlin obsahují solanin.

Čeleď a počet druhů	lilkovité (Solanaceae), popsáno asi 120 druhů
Mochyně židovská třešeň	výška 40–60 cm, vytrvalá, přečká zimu
Mochyně peruánská	výška 30–100 cm, u nás pěstována jako letnička
Výsev	březen, nejpozději duben, do výsevního zařízení při pokojové teplotě
Výsadba ven	až po odeznění mrazíků
Stanoviště a půda	slunné až mírně zastíněné, hluboká humózní půda držící vláhu

Mochyně (lat. Physalis) jsou druhem rostlin patřícím do čeledi lilkovitých (lat. Solanaceae). Na světě bylo popsáno cca 120 druhů mochyní rostoucích zejména v Jižní, Střední a v Severní Americe. Nejhojněji rozšířené jsou mochyně v Mexiku. Na našich zahrádkách se nejčastěji setkáváme s dvěma druhy mochyně, a to s mochyní židovskou třešní (lat. Physalis alkekengi) a s mochyní peruánskou (lat. Physalis peruviana). Plody obou těchto druhů jsou ukryté v typických oranžovočervených lampiónech, které se stanou ozdobou každé zahrady. Vypěstujte si je na své zahradě i VY!

Mochyně židovská třešeň

Mochyně židovská třešeň je vytrvalou rostlinou, která bez problémů přečká zimu. Mochyně židovská může dorůst do výšky 40–60 cm. Na nevětvených lodyhách rostou šroubovitě uspořádané listy vejčitého až trojhranného tvaru. Květ mochyně židovské se podobá květům ostatních lilkovitých rostlin (např. květu rajčete). Květy mochyně židovské mají bílou barvu. Plodem mochyně židovské jsou bobule ukryté v typickém červeném "lampiónku". Právě od tvaru tohoto obalu plodu je odvozen i název rostliny. Červený obal plodu totiž připomíná část židovského oděvu tzv. "frygickou čapku", kterou židé nosili již od raného středověku. Mochyně židovská třešeň původně rostla na rozsáhlém území od jižní Evropy až po východ a jižní Asii. Dnes se rozšířila ještě více, na nových lokalitách se rychle rozrůstá a brzy zplaňuje. S mochyní židovskou třešní se lze nejčastěji setkat na vápencovitých podkladech a v dubových lesích.

Mochyně židovská třešeň odrůdy „Franchetii“ je charakteristická velkými oranžovými lampiony; pěstuje se jako okrasná, plody nejsou určeny k jídlu, lampiony se hodí do suchých vazeb.

Mochyně peruánská

Mochyně peruánská je taktéž vytrvalou rostlinou, ale v našich klimatických podmínkách se pěstuje jako letnička, protože nepřežije mráz. Dorůstá do výšky cca 30–100 cm. Celou rostlinu pokrývají husté chloupky. Lodyha se téměř nevětví, střídavě z ní vyrůstají listy. Listy jsou vejčité na bázi spíše srdčitého tvaru. Květy jsou bílé a stejně jako u mochyně židovské připomínají květy ostatních lilkovitých rostlin. Plodem je bobule ukrytá v lampiónovitém obalu. Jak již samotný název tohoto druhu mochyně napovídá, je jeho původní domovinou Jižní Amerika, zejména pak Peru, Kolumbie, Chile a Venezuela. Do ostatních zemí světa se mochyně peruánská začala šířit v 19. století. Tehdy ji osadníci dovezli do jižní Afriky. Dnes lze mochyni peruánskou najít téměř ve všech oblastech v mírném klimatickém pásu. Mochyně peruánská nejčastěji roste ve vlhkých podhorských lesích a na jejich okrajích. Mochyně peruánské mohou v příznivých podmínkách vytvořit velmi hustý porost, který může vytlačit i původní vegetaci.

Mochyně peruánská k sušení je speciální odrůdou vhodnou zejména k sušení, usušené lodyhy s mnoha "lampiónky" oživí každou suchou vazbu

Pěstování mochyní

Mochyním se nejlépe daří na slunném nebo mírně zastíněném stanovišti. Vyžadují dostatek světla. Pro pěstování mochyní je ideální hluboká humózní půda, ve které se drží dostatek vody, třeba vylepšená kompostem. Sazenice mochyní se vysévají v březnu, nejpozději v dubnu do výsevního zařízení (např. minipařeniště). Vysetá semena potřebují ke klíčení dostatečnou vlhkost a pokojovou teplotu. Vzrostlé sazeničky se na konečné stanoviště přesazují až po odeznění mrazíků. Mochyně židovská třešeň je mrazuvzdorná, mochyně peruánská mráz nesnáší, proto se sazenice vysazují až po zmrzlých mužích. Během sezóny se o mochyně starejte podobně jako o rajčata. Podle potřeby je zalévejte, odplevelujte. Nic nezkazíte pravidelným přihnojováním. Za příkladnou péči se mochyně na podzim odvděčí velkým množstvím červených "lampiónků".

Upozornění: Nezralé plody, listy a stonky mochyní jsou kvůli obsahu solaninu jedovaté, podobně jako zelené části rajčat. Plody okrasné mochyně židovské třešně nejezte.

Které plody mochyní se jedí

Ke konzumaci jsou vhodné pouze zralé plody mochyně peruánské. Mochyně židovská třešeň se tradičně používala v lidovém léčitelství, dnes se pěstuje hlavně jako okrasná rostlina do suchých vazeb. Plody mochyně peruánské obsahují vysoké množství vitamínu C. Zralé plody mochyně peruánské jsou vyhledávány pro svou zajímavou chuť, která vzdáleně připomíná ananas. Plody se konzumují buď v čerstvém stavu, zavařují se nebo se suší. Čerstvé plody mochyně se přidávají do ovocných salátů. Větší množství plodů mochyně lze zavařit (před zavařením plody propíchněte, aby se do nich dostal cukr) nebo usušit. Z plodů mochyně peruánské je možné připravit výtečnou marmeládu.

Tip: Červené "lampiónky" chrání plody mochyně před vysycháním, proto je z nich vyjměte až těsně před konzumací či zpracováním.

Mohlo by vás zajímat: Meduňka