Česnek z vlastní zahrádky je mnohem lepší než čínský z obchodu...

Stručně: Česnek sázejte, až teplota půdy trvale klesne pod 9 °C, do živné a nepřemokřené půdy ve druhé trati po hnojení chlévským hnojem. Vybírejte co největší zdravé stroužky, sázejte je ve sponu asi 10 × 20–30 cm a sklízejte, když se ponechané květní stvoly zcela narovnají.

Teplota půdy při výsadbětrvale pod 9 °C
Spon výsadbycca 10 × 20–30 cm
Moření stroužkůpřípravek SULKA 5 %, 2–3 hodiny
Nejvyšší potřeba vodypolovina května až polovina června
Hloubka výsadby pacibulekcca 3 cm
Zkrácení natě při skladovánícca 5 cm nad cibulí

Česnek setý (lat. Allium sativum) známý též pod názvem česnek kuchyňský patří do čeledi amarylkovitých (lat. Amaryllidaceae) rostlin. Česnek je známý snad po celém světě. Jeho původní domovinou je však Mongolsko a Kirgizské stepi, odkud se velmi brzy rozšířil do Číny a dále do světa.

Ozdravné účinky česneku byly známé již ve starém Řecku a v Římě. Pojídali ho hlavně vojáci na válečných výpravách. Dnes je česnek oblíbeným kořením s širokým využitím.

Příprava půdy pro česnek

Pěstování česneku vyžaduje trošku zkušeností nebo alespoň dostatečnou teoretickou přípravu. Někdy se i zkušeným pěstitelům stává, že úroda česneku je velmi malá, jindy je na česnek „dobrý rok“ a česneku naroste dostatek téměř všem. Základem pro dobrou úrodu je příprava vhodné půdy. Česnek má rád půdy bohaté na živiny, ale nesnáší přímé hnojení chlévským hnojem. Pěstuje se proto nejlépe v druhé trati pěstování (druhá sezóna po hnojení hnojem). Porušení této zásady má většinou za následek zakrnění rostlin a tudíž téměř žádnou úrodu. 

Nejlepším způsobem obohacení půdy o potřebné živiny je zarytí nadrobno posekané trávy a kompostu do středně těžké, hlinité půdy. Nejvhodnějším předchůdcem na záhoně před česnekem jsou fazole nebo hrách. Po nich nemusíte půdu přihnojovat ani trávou. Tyto luštěniny dostatečně obohatily půdu o sloučeniny dusíku, které zlepšily kondici půdy. Nikdy nesázejte česnek do přemokřených půd, protože by ho napadly houby z rodu Fusarium.

Před výsadbou stroužky česneku namořte

Moření je dalším z velmi důležitých kroků k úspěšné sklizni. Mořením se předchází napadení rostlin vlnovníkem a háďátkem. Stroužky česneku je možné mořit i dříve než před samotnou výsadbou, osvědčilo se moření už začátkem září. Namořené stroužky česneku se musí do 12 hodin usušit a uložit na suché a dobře větrané místo. Moření česneku se provádí přípravkem SULKA v koncentraci (5 %). Stroužky česneku se moří cca 2 – 3 hodiny, nejdéle však přes noc, protože jinak by mohlo dojít k popálení. Mořící lázeň lze použít pouze 1x. Vysušené stroužky česneku se těsně před výsadbou ponoří cca na 1 hodinu do vody a po oschnutí se co nejdříve vpraví do půdy.

 

Výsadba česneku

Pro výsadbu česneku je dobré vybrat co největší stroužky, protože platí přímá úměra – čím větší stroužky, tím větší úroda. Sázejí se nepoškozené a chorobami nenapadené stroužky. Termín výsadby se řídí teplotou půdy – měla by trvale klesnout pod 9 °C. Nízká teplota půdy ochrání stroužky před napadnutím fuzáriem. Spon výsadby česneku závisí na konkrétní odrůdě, nejčastěji se používá spon kolem 10 x 20 –30 cm.

  

Pěstování česneku

Česnek zasazený do správně vyhnojené půdy není třeba během vegetace nijak zvlášť hnojit. Nároky česneku na vodu nejsou příliš vysoké, více vody potřebuje hlavně od poloviny května do poloviny června. Je-li po výsadbě česneku příliš sucho, je vhodné česnek pořádně zavlažit. Důležitým momentem při pěstování je včasné odstranění květního stvolu s pacibulkami. Nezapomeňte jich však několik nechat, aby se vám lépe určovala aktuální zralost palic česneku. 

Květní stvoly jsou velmi jednoduchou pomůckou pro určování zralosti – až jsou zcela vzpřímené, je česnek zralý ke sklizni. Zralý česnek se vytáhne z půdy a nechá se na vzdušném místě dobře proschnout. Sklizenému česneku neřežte natě, protože budou později sloužit k zapletení do copu.

Usušený česnek můžete buď skladovat v upletených copech nebo nať uřízněte cca 5 cm nad cibulí a opatrně zkraťte kořeny. Česnek skladujte na suchém a chladném stanovišti, tam vám česnek vydrží v dobré kondici velmi dlouhou dobu.

 

Česnek se dá vypěstovat i z pacibulek

Česnek se nepěstuje pouze ze stroužků, ale je možné ho vypěstovat i z pacibulek, které jsou vegetativním rozmnožovacím orgánem. Pacibulky se tvoří z květenství česneku paličáku. Počet a velikost pacibulek závisí na odrůdě. Některé odrůdy vytvoří pouze několik velikých pacibulek, naopak jiné vytvářejí velmi mnoho drobných pacibulek.

Pacibulky se vysévají na jaře nebo na podzim. Z pacibulek zasazených na jaře vyrostou většinou pouze nedělené cibule, z podzimního výsevu lze očekávat dělené i nedělené cibule, některé dokonce vytvoří květní stvol, který se stejně jako u pěstování ze stroužků velmi brzy odstraňuje. Pacibulky se sadí do hloubky cca 3 cm. Česnek pěstovaný z pacibulek vyžaduje pravidelné odplevelování a kypření půdy. Sklizeň se provádí v době, kdy nať žloutne, ale ještě není zcela zaschlá. Sklizený česnek se suší na vzdušeném místě.

Český česnek je nejlepší

Kvalita pravého českého česneku je stále více a více ceněná. Dříve byl často vytlačován česnekem z Číny, který je mnohem levnější. Dnes se již situace výrazně zlepšila a lidé opět začali dávat přednost kvalitě česneku před jeho cenou. Chuťové vlastnosti českého česneku jsou zcela odlišné než u čínského konkurenta. Právě díky své výjimečnosti je český česnek velmi žádaným a drahým artiklem. Pokud máte možnost, vypěstujte si vlastní český česnek.

 

Český česnek má výraznější chuť, kterou dokáže předat i pokrmům v nichž je obsažen. 

S česnekem ku zdraví

Léčivé účinky česneku jsou známé od nepaměti. V česneku je obsaženo velké množství vitamínů a minerálů. Z vitamínů jsou to především vitamíny B1, B2, B6, C, A. Minerály jsou zastoupeny například vápníkem, železem, hořčíkem, sodíkem, fosforem, zinkem, jódem a mnoha dalšími. 

Česnek je dokonce jedním z nejúčinnějších přírodních antibiotik díky obsahu látky Allicin, který působí na široké spektrum mikroorganismů, virů a bakterií. Česnekem si lze pomoci při léčbě nemocí dýchacích cest jako chřipky, angíny a nachlazení. Česnek stimuluje pocení, podporuje čištění dýchacích cest a zlepšuje odkašlávání. 

Příznivé účinky česneku byly zaznamenány i na krevní oběh. Konzumací česneku lze snížit hladinu cholesterolu v krvi a bojovat proti arterioskleróze a kornatění cév. Česnek ředí krev a dokáže rozpouštět krevní sraženiny. Čištěním krve se zlepšuje její průtok čímž se sníží i vysoký krevní tlak.

Nezanedbatelný je fakt, že díky zlepšení průchodnosti cév dochází k vyššímu prokrvení mužských pohlavních orgánů – česnek je proto považován za elixír na mužskou potenci. Další oblastí, kde česnek pomáhá je trávicí soustava. Přírodní antibiotikum obsažené v česneku zabíjí škodlivé mikroorganismy v celém trávicím traktu.V rozumných dávkách ho mohou užívat i lidé, kteří potřebují podpořit produkci žluče a zlepšit trávení.

Česnek mohou užívat i diabetici, kterým česnek pomáhá s vyplavováním přebytků cukrů z krve. Odborné lékařské studie dokonce prokázaly, že pravidelná konzumace česneku dokáže výrazně snížit riziko výskytu některých druhů rakoviny – zejména žaludku, střev a prostaty. Česnekem se dá léčit i vnějším použitím. Obklady obsahující česnek se přikládají na kůži zasaženou plísní či na opary.

 

 

Mohlo by vás zajímat: Plačte nad cibulí - uzdraví vás

Potřebujeme Váš souhlas k využití jednotlivých cookies, abychom Vám mimo jiné mohli ukazovat informace týkající se Vašich zájmů. Souhlas udělíte kliknutím na „Souhlasím“.