Kopr vonný s nápadnou vůní

Stručně: Kopr vonný (Anethum graveolens) je nenáročná jednoletá bylina vysoká 40 až 120 cm, která se často množí samovýsevem. Vysévá se od dubna přímo na stanoviště do řádků vzdálených 20 až 25 cm, pro podzimní sklizeň v srpnu. Potřebuje slunce, lehčí propustnou půdu a pravidelnou zálivku.

Kopr vonný (Anethum graveolens) náleží do čeledi miříkovitých rostlin. Je jediným zástupcem rodu Anethum. Kopr vonný je jednoletá bylina dosahující výšky v rozmezí 40 - 120 cm. Stonek je vzpřímený, svisle rýhovaný a dutý, má šedozelenou barvu. Listy jsou zpeřené a silně voní. Květy jsou drobné, žluté vytvářející složitý okolík. Semena jsou oválného tvaru, temně šedé nebo hnědé barvy. Původní domovinou kopru vonného je Persie a východní Indie. Dnes je pěstování kopru rozšířeno v Evropě, severní Africe, Malé Asii, Íránu a v Indii. Řekové a Římané ho pojmenovali "Anethon". Vycházeli přitom z řeckých slov "ana" což znamená nahoru a "thum" zvýrazňující schopnost kopru rychle růst. Toto pojmenování se stalo základem latinského názvu "Anethum", který má kopr vonný dodnes. Ve staroegyptských nápisech je kopr vonný znám pod názvem "ammisl". V lidovém pojmenování se lze s koprem setkat jako s císařským kořenem či s názvem koprek. I Karel Veliký si byl vědom kulinářského i léčivého významu kopru, proto ho nechával pěstovat na svých statcích. Nebyl to však pouze Karel Veliký, kdo si uvědomoval sílu kopru. Kopr vonný používali již Řekové k léčbě očních onemocnění a k usnadnění bolestivého močení. Římští bojovníci si jej vtírali do kůže před gladiátorskými zápasy. Lékaři v dávných časech používali kopr při léčbě astmatu, žaludečních nevolností, při ledvinových kamenech. Známé bylo i použití pro snížení libida. Legendy řadí kopr vonný k tzv. svatojánským bylinkám.

Odrůdy kopru vonného

Kopr vonný je jediným zástupcem rodu Anethum, šlechtěním však byly vypěstovány různé odrůdy. V našich podmínkách se nejčastěji pěstují odrůdy kopr vonný Hanák, kopr vonný Moravan a kopr vonný Oliver.

• Moravan je aromatickou odrůdou určenou především pro polní pěstování. Jeho listy jsou tmavě modrozelené barvy, olistění je velmi husté. Výška rostliny se pohybuje kolem 80 cm. Je výrazně odolnější vůči vybíhání do květů, čímž dochází k prodloužení sklizně. Výnosnost natě je až o 60 % vyšší než u odrůdy Hanák. Vegetační doba je cca 70 - 80 dnů.

• Odrůda Hanák je vhodná pro rychlení i polní pěstování. Jedná se o výnosnou odrůdu s jemnou kořenitou chutí a bohatou zelenou hmotou. Rostlina dosahuje výšky cca 80 - 100 cm, je středně olistěná jasně zelenými listy. Konzumní části jsou listy, které se řežou s celou mladou rostlinou při dosažení výšky v rozmezí 15 - 20 cm. Sklizenou nať lze přímo spotřebovávat, sušit či zmrazit. Pro nakládání zeleniny (okurek) se rostliny sklízejí až v době květu a zralosti. Vegetační doba je kolem 65 - 75 dnů. Při rychlení se tato doba zkracuje na cca 40 - 50 dnů.

• Odrůda Oliver je poloraná, vysoce výnosná odrůda vhodná pro rychlení i polní pěstování. Vytváří husté olistění středně zelené barvy. Pomalu přerůstá. Vegetační doba je při rychlení cca 42 - 50 dnů, při polním pěstování 68 - 78 dnů.

Pěstování kopru vonného

Kopr vonný je na pěstování zcela nenáročnou bylinou, častokrát se množí i samovýsevem. Vyhovují mu hlinité, propustné a lehčí půdy s dostatečnou zásobou živin. Naopak příliš se mu nedaří v těžkých a zamokřených půdách. Nesnáší ani příliš suché stanoviště a kamenité půdy. Rostliny jsou citlivé na hnojiva obsahující chlór. Kopr se často přisévá jako meziplodina mezi ostatní zeleninu. Lze ho však pěstovat i na samostatném záhoně či v květináči na okně. Pro zajištění celosezónní sklizně je vhodné kopr vysévat postupně. První výsev se provádí v dubnu přímo na konečné stanoviště. Pro podzimní sklizeň je vhodný výsev v srpnu. Semena se vysévají do řádků vzdálených od sebe kolem 20 - 25 cm. Bujný růst a silné aroma podpoří dostatek slunečních paprsků a pravidelná zálivka. Některé odrůdy kopru dosahují výšky i přes 1 m, proto je raději sázejte na závětrné stanoviště nebo k nim zapíchněte oporu. Lodyha je poměrně křehká a vlivem větru by mohlo dojít k jejímu zlomení. Z kopru se sklízejí mladé listy např. do koprové omáčky, květy s kouskem lodyhy do nálevů na sterilování zeleniny (kyselé okurky) a zralá semena jako koření. Pro sklizeň semen uřízneme celé okolíky v době, kdy dozrávají. Nechejte je na vzdušném místě zavěšené hlavou dolů dosušit. Pod zavěšené rostliny umístěte podložku nebo papírový sáček, do kterého suchá semena opadají. I v případě, že nemáte záhony, můžete kopr pěstovat. Stačí zasít semínka do květináče na terase či na okenním parapetu a při správném zacházení se těšit na brzkou úrodu jemně voňavých mladých listů kopru vonného. Pozor, kopr vonný se snadno kříží s fenyklem a vzniká tak nekvalitní potomstvo (semena), nepěstujte je proto blízko sebe.

Kde najde kopr vonný své uplatnění?

Pro svou typickou chuť a vůni čerstvých lístků je kopr velmi oblíben v kuchyni. Je základem tradiční koprové polévky a omáčky. Lze ho využít při úpravě ryb, pokrmů z vajec či brambor, do salátů či na kuře. Do pokrmů se přidává až na konci tepelné úpravy, aby nedošlo ke ztrátě chuti, vůně a prospěšných látek. Sušený kopr se čerstvému nikdy nevyrovná, proto je lepším způsobem uchování zamražení nebo uložení do octa. Zralá semena kopru se přidávají do láku na zavařování okurek, ale lze je přidat i do žitného chleba nebo z nich připravit bylinný čaj. Žvýkání semen osvěžuje dech. Kopr je chuťově výrazný a tradičně se používá i v lidovém léčitelství. Semena kopru obsahují vitamín C a provitamín A. V kopru je silice obsahující karvon, limonen a felandren. V semenech je podíl této silice okolo 2 - 4 %, v natích pouze 0,5 - 1,5 %. Dále se v kopru nachází bílkoviny, aminy, organické kyseliny, flavonoidy, karoten, železo a další minerály.

Koprová semena se tradičně používají při nadýmání a pocitu plnosti po jídle. Kopr jako koření v běžném množství je bezpečný. Lidé alergičtí na miříkovité rostliny (celer, mrkev, fenykl) mohou reagovat i na kopr. Koncentrované přípravky ze semen nebo koprovou silici v těhotenství, při kojení a u dětí nepoužívejte bez porady s lékařem. Kopr se často přidává do bylinných směsí. V lidových receptech se koprové semeno míchalo s anýzem a heřmánkem do večerního bylinného čaje. Koprový čaj se připravuje z jedné kávové lžičky podrcených semen přelitých šálkem horké vody. Výborná je i koprová omáčka nebo dip.

Kopr v truhlíku a za oknem

Kopr má kůlový kořen a přesazování nesnáší, proto se do nádoby vysévá rovnou. Na balkoně i na parapetu se dá sklízet čerstvá nať skoro celou sezónu, jen nečekejte metrové rostliny jako na záhonu.

1. Nádoba. Truhlík nebo květináč hluboký aspoň 20 cm, s otvory ve dně a vrstvou drenáže. V mělké misce kořen narazí na dno a rostlina rychle vybíhá do květu.
2. Substrát. Lehký, propustný substrát pro bylinky nebo zeleninu. Kopr nechce čerstvý hnůj ani hnojiva s chlórem.
3. Výsev. Semena rozsejte hustěji než na záhon, asi 1–2 cm od sebe, a zasypte je 0,5–1 cm vrstvou substrátu. Při 15–20 °C vzcházejí za 10–14 dní.
4. Stanoviště. Slunné, ale v létě ne rozpálené okno. Na jižním balkoně truhlík v poledne přistiňte.
5. Sklizeň. Nať stříhejte od výšky 15–20 cm, zhruba 5–6 týdnů po výsevu. Nový truhlík vysévejte každé 3 týdny.

Kopr za oknem jde pěstovat i v zimě, ale bez přisvětlení se vytáhne a bledne. Víc o pěstování bylinek v nádobách najdete v článku Pěstování na balkoně – kompletní průvodce.

Proč kopr nevzchází, žloutne nebo hned kvete

Kvetoucí kopr ale není ztráta. Okolíky s kouskem lodyhy jsou přesně to, co patří do láku na kyselé okurky, a na jeho květy létají pestřenky a lumčíci, kteří požírají mšice. Kopr se proto vyplatí vysévat mezi okurky, o jejichž pěstování píše článek Okurky – salátové, nakládačky, hadovky. Srovnání kopru s petrželí najdete v článku Kopr a petržel – nejpoužívanější české bylinky.

Rada na závěr

Hlavní účinnou látkou kopru vonného je silice, která z rozdrcených semen rychle vyprchá, proto semena drťte vždy až těsně před použitím.

Časté dotazy

Kdy se seje kopr?

Na záhon od dubna do června a znovu v srpnu na podzimní sklizeň. V horkém červenci rychle vybíhá do květu. Do truhlíku za oknem se dá vysévat od března.

Jak často vysévat kopr, aby byl celé léto?

Každé 2–3 týdny menší dávku. Jeden výsev dává nejlepší nať zhruba 3–4 týdny, pak rostliny kvetou.

Jak dlouho klíčí kopr?

Při 15–20 °C obvykle 10–14 dní, v chladné půdě i déle. Do vzejití nesmí povrch vyschnout.

Je lepší kopr sušit, nebo mrazit?

Mrazit. Nasekanou nať zamrazte v sáčku nebo v kostkách ledu s trochou vody či oleje. Sušený kopr ztrácí většinu vůně.

Doporučené produkty

• Kopr MORAVAN – česká odrůda s hustým olistěním, pomaleji vybíhá do květu, takže nať sklízíte déle.
• Kopr vonný Oliver – výnosná odrůda, pomalu přerůstá, hodí se na záhon i k rychlení.
• Kopr vonný – klasický kopr na nať, okolíky do láku i semena na koření.
• Výsevný pásek okurka nakládačka Aloe a kopr Oliver – okurky a kopr v jednom výsevu, semena jsou už rozmístěná ve správných rozestupech.

Mohlo by vás zajímat: Meduňka a heřmánek – léčivé bylinky pro každou zahradu