Rukola: pěstování na záhoně i v truhlíku, druhy a sklizeň

Rukola – listová zelenina na vzestupu

Pod názvem rukola se prodávají dvě rostliny: roketa setá (Eruca sativa) a křez tenkolistý (Diplotaxis tenuifolia), kterému Italové říkají rucola selvatica, tedy divoká rukola. Obě pocházejí ze Středomoří. Osivo obou druhů se běžně prodává, na sáčku hledejte latinský název. Jde o dvě odlišné rostliny s odlišnou chutí.

Divoká rukola (křez tenkolistý) je vytrvalá. Čím víc ji trháte, tím víc roste. Vytváří bujný a hlavně chutný porost na vašem záhonu. Kvete sytě žlutě, má drobná semínka a ostřejší, výrazně pepřovou chuť. Listy jsou užší, protáhlejší a hlouběji vykrojené, podobné listu pampelišky. Zimu přežívá jako kořen, který na jaře obráží. Výborně se rychlí. Nespotřebované rostlinky i s kořeny lze přes zimu uložit v písku a na jaře vysadit, obrážejí velmi rychle.

Roketa setá (lat. Eruca sativa) je také brukvovitou rostlinou. S divokou rukolou jsou si velice podobné. Roketa je jednoletá, kvete světle žlutě až bělavě s fialovými žilkami, má širší a měkčí listy, větší semena a dá se pěstovat i na vatičce.

Další rostlinou z těchto hořčicovitých rostlin z čeledi brukvovitých je křez tenkolistý (lat. Diplotaxis tenuifolia), nazývaný též divoká roketa nebo divoká rukola. Tato rostlina roste divoce podél chodníků a cest. Lístky jsou jedlé a chutné. Vytváří četná vysoká květenství se sytě žlutými květy. Právě tahle rostlina se prodává jako divoká rukola.

Lístky rukoly se dají koupit i v supermarketech, dovážejí se hlavně z Itálie a Rakouska. Vypěstovat si vlastní je ale jednoduché, levnější a sklizeň je čerstvější.

Je vhodná i do malé zahrady. Dorůstá do výšky asi 20 cm, při květu 40–60 cm.

Pěstujeme rukolu

Rukola nevyžaduje žádnou speciální péči. Venku se vysévá od března do května a znovu od poloviny srpna do září, v létě jen do polostínu, jinak rychle vykvete. Pěstování může být také zábavou pro děti. Ať už na vatičce (i v zimních měsících), pomocí výsevných pásků na záhonech, nebo v truhlících. Rukola nám vyroste jak doma na parapetu, tak na balkóně, tak také na záhonu. Rukola roste opravdu rychle a bujně. Pokud si přejete kultivovaný záhon, vysejte ji raději do truhlíku a předem jí vymezte prostor.

Rukolu pěstujeme:

• na vatičce – pěstování doma: pokud pěstujeme na vatičce, připravíme si tác, na který poklademe buničinu (vatu) a zalejeme vodou. Rovnoměrně posypeme semínky. Za 7–10 dnů rukola vyklíčí a po zhruba 14 dnech až šesti týdnech můžeme sklízet šťavnaté lístky.
• v truhlíku – rukolu můžeme pěstovat také na balkoně v truhlíku. V substrátu roste lépe. Substrát poskytuje více živin. Rostlině dopřáváme pravidelnou zálivku. Lístky odebíráme a konzumujeme pravidelně. Rostlina rychle znovu obrazí a lístky dorostou.
• na záhonech – rukolu vyséváme do řádků 20 cm od sebe. Rukola je „nezmar“, čím víc ji trháme, tím víc dorůstá. Pokud rostlině neporušíte kořen, znovu obroste a poskytuje tak vícenásobnou sklizeň. Divoká rukola tvoří odolný porost, přezimuje jako kořen, který na jaře obrazí, a můžeme ji i přesadit. Roketu setou vyséváme každý rok znovu.

Rukole vyhovuje na jaře a na podzim slunné místo, v létě polostín. Výborně se rychlí. Zeleninové záhony na menší zahradě, ale i obecně doporučujeme užší. Jsou praktičtější na okopávání a pletí. Vzdálenost mezi dvěma cestičkami by neměla být větší než 1,2 m. Tato šíře je optimální pro výsadbu a růst rostlinek.

Výsevné pásy

Při výsevu rostlin pomocí výsevných pásů odpadá časově náročné jednocení. Semena jsou zde již umístěna ve správných rozestupech. Výsevné pásky se hodí i pro pěstování zeleniny v balkonových truhlících, kde opravdu není místa nazbyt.

Vždy se snažte dodržovat určené rozestupy jednotlivých semínek při výsevu, aby každá rostlinka měla nárok na plnohodnotný prostor pro svůj správný růst a dala vám co nejlepší úrodu.

Roketa setá, nebo divoká rukola: jak je rozlišit

Pod názvem rukola se prodávají dvě různé rostliny z čeledi brukvovitých. Chutnají podobně, ale pěstují se jinak, a proto se vyplatí podívat se na sáčku na latinský název.

Pro rychlou sklizeň na parapetu a v truhlíku je lepší roketa setá. Kdo chce jeden kout záhonu, ze kterého bude trhat několik let, zvolí divokou rukolu. Divoká rukola na jaře obráží z kořene, roketa setá se musí vysévat znovu.

Výsev po etapách: jak mít rukolu od jara do zimy

Nejčastější zklamání s rukolou je, že v létě během pár dnů vyžene květ, listy ztuhnou a zhořknou. Za vybíháním stojí horko, sucho, dlouhý den a příliš hustý porost. Proti tomu pomáhá sít málo a často.

1. Jarní výsevy: od března do května každé 2–3 týdny krátký řádek nebo jeden truhlík. Rukola klíčí už od 5–8 °C.
2. Letní pauza: v červnu a červenci vysévejte jen do polostínu, třeba na východní stranu domu nebo pod vyšší zeleninu, a držte půdu stále vlhkou.
3. Podzimní výsevy: od poloviny srpna do konce září. Podzimní rukola roste pomaleji, ale nevybíhá a chutná nejlépe.
4. Proředění: vzešlé rostliny proreďte na 10–15 cm. Přehuštěná rukola vykvete dřív. Vytrhané rostlinky rovnou snězte.
5. Sklizeň: trhejte nebo stříhejte vnější listy, když mají 8–10 cm, střed rostliny nechte dorůstat. Mladé listy jsou jemnější.
6. Zima: roketa setá snese mrazíky kolem −4 °C, v pařeništi, fóliovníku nebo na chladném parapetu roste i v zimě.

Drobné kulaté dírky v listech jsou od dřepčíků. Nejvíc škodí na jaře na mladých rostlinách v suchu. Poškození je hlavně vzhledové, listy jsou dál jedlé. Mladý výsev zakryjte bílou netkanou textilií a udržujte půdu vlhkou, dřepčíci mají rádi sucho. Proti slimákům, kteří mají rukolu také rádi, poradí článek Boj se slimáky na zahradě.

Když rukola přece jen vykvete, květy jsou jedlé a mají jemnou hořčičnou chuť. Na salát se hodí i mikrozelenina z rukoly, sklízí se za 7–10 dní, postup najdete v článku Mikrozelenina a klíčky. Další saláty pro celoroční pěstování představuje článek Saláty – druhy a jak je pěstovat celoročně.

Uplatnění rukoly

Listy rukoly obsahují vitamin C a beta-karoten. Typickou pálivou chuť jim dávají glukosinoláty, stejně jako hořčici nebo ředkvičce.

Rukola má velmi bohaté a chutné uplatnění v kuchyni – chutná v salátech, těstovinových pokrmech, pizze, chuťovkách, obecně ve středomořské kuchyni, kde je součástí tradičních jídel. Rukola je výrazně peprná, lehce nahořklá, s nezaměnitelnou chutí. Výborně se doplňuje s extra panenským olivovým olejem a balsamikovým octem v zeleninových salátech.

Používá se také na přípravu italského pesta.

Recept na rukolové pesto:

Chutné, jednoduché a výborné pesto na těstoviny (lze mazat na opečenou bagetku) si připravíme ze svazku lístků rukoly, piniových oříšků (lze použít i kešu oříšky), extra panenského olivového oleje, parmazánu, kapky citronu, soli a pepře.

Vše rozmixujeme nebo ručně rozdrtíme a utřeme v hmoždíři. Takto připravené pesto vmícháme do těstovin. Můžeme jím také potřít tradiční italskou ciabattu (pečivo), nebo přidat do salátu (mozzarella, cherry rajčátka, lístky bazalky). Čerstvému voňavému pestu se konzervované nevyrovná. Základem pesta může být také bazalka. Tu lze použít místo rukoly, ostatní ingredience zůstávají stejné.