Stručně: Chrpy (Centaurea) jsou nenáročné letničky i trvalky pro slunné stanoviště s propustnou půdou bohatou na živiny a vápník. Vysévejte je přímo na záhon v březnu až dubnu, když teplota dosáhne asi 10 °C, do řádků 25–30 cm od sebe. Pravidelné hnojení není nutné, odkvetlé květy odstraňujte.
| Výsev | březen až duben při cca 10 °C |
|---|---|
| Vzdálenost řádků | 25–30 cm |
| Chrpa císařská | výška až 80 cm, ve váze vydrží až 10 dní |
| Chrpa velkohlavá | výška cca 120 cm, spon 50 × 50 cm |
| Chrpa horská | výška 30–60 cm, kvete od května do září |
Chrpy (lat. Centaurea) náleží do čeledi hvězdnicovitých (lat Asteraceae) rostlin. Pod označením chrpa se snad každému vybaví modré květy lemující spolu s vlčími máky lány obilí. Na zahrádce si však můžete vypěstovat, kromě klasických modrých polních chrp (lat. Centaurea cyanus), také fialově, růžově či bíle kvetoucí jedince.
Druhy chrpy
Květem velmi zajímavá je chrpa císařská (lat. Centaurea imperialis). Její květy jsou robustní, plné, mohou mít různou barvu – bílou, žlutou, fialovou. Chrpa císařská může dorůst do výšky až80 cm. Stonky rostou rychle, jsou vzpřímené a silně rozvětvené. Listy mají kopinatý, úzký tvar, jejich barva je šedozelená. Různobarevná skupina těchto chrp vynikne na každém záhoně. Chrpa císařská je vhodná k řezu, ve váze vydrží až 10 dní. Protože se jedná o letničku, je nutný každoroční výsev, nejlépe přímo na záhon. Předpěstované rostliny mají totiž tendenci polehávat.
Chrpou trochu z jiné soudku je chrpa velkohlavá (lat. Centaurea macrocephala), která kvete velkými žlutými květy a je na rozdíl od klasických chrp trvalkou. Úspěšně ji mohou pěstovat i naprostí začátečníci, protože je zcela nenáročná. Daří se jí na přímém slunci v sušších propustných hlinitopísčitých zahradních půdách. V ideálním případě může dorůst do výšky cca 120 cm. Chrpa velkohlavá kvete již v prvním roce pěstování. Existuje také Chrpa modrá, Chrpa luční, Chrpa polní a Chrpa zahradní.
Další vytrvalou chrpou je chrpa horská (lat. Centaurea montana), které volně roste v podhorských a horských oblastech na loukách a při okraji lesů. Občas se však pěstuje i jako okrasa na zahrádce. Chrpa horská dorůstá do výšky 30 – 60 cm. Listy jsou podlouhlé, na spodní straně pavučinově vlnaté. Okrajové paprsky květů mají modrou barvu, vnitřní jsou fialové. Chrpa horská kvete od května do září. Pokud rostlinu ihned po odkvětu seříznete, brzy znovu vykvete. Chrpa horská i její dva poddruhy jsou chráněny zákonem, proto je v přírodě neničte a pěstujte je zásadně ze zakoupených semen.
Pěstování chrpy
Chrpy jsou na pěstování velmi nenáročné, proto si je na svou zahrádku může vysadit i naprostý začátečník. Některé chrpy jsou trvalky, jiné jsou letničky, jejich pěstování je však v podstatě stejné. Vytrvalé druhy vydrží po mnoho let, letničky je nutné každý rok znovu vysévat. Chrpy vyžadují slunné stanoviště, snesou však i mírné přistínění. Půda by měla být bohatá na živiny, dobře propustná s dostatkem vápníku. Po horkém letním dni chrpy rády přijmou pár kapek vody. Pravidelné hnojení není nutné, pokud však do zálivky občas trochu hnojiva přidáte, rostlinám to neuškodí. Chrpy se často stávají ozdobou váz, některé druhy se hodí i na sušení. Chrpa se suší v temném, dobře větraném prostředí. Květy chrpy, které nebyly utrženy do vázy nebo na sušení se odstraní co nejdříve po odkvětu, aby zbytečně nevysilovaly rostlinu.
Chrpy se vysévají přímo do řádků vzdálených od sebe cca 25 –30 cm. Výsev se provádí v březnu až v dubnu, kdy teplota dosahuje cca10 °C. Chrpu velkohlavou je možné předpěstovat. Výsev semen se pak provádí v březnu a dubnu do výsevních nádob, samotná výsadba na záhon je možná cca v květnu až v červenci. Ideální spon pro výsadbu chrpy velkohlavé je cca 50 x50 cm.
Využití chrpy polní
Ze sušených květů chrpy polní se vaří odvary, z nichž se vyrábějí obklady na unavené oči. Použít je lze i při zánětech očních spojivek. Odvar z chrpy má desinfekční účinek, působí silně močopudně.
Zajímavost: Modré barvivo z květů chrpy polní bylo kdysi základní složkou inkoustu.
Mohlo by vás zajímat: Majoranka a salvej – tradicni ceske bylinky