Okurka salátová

Stručně: Okurka salátová je teplomilná jednoletka s mělkým kořenovým systémem, kterou se vyplatí vysévat nebo vysazovat až po oteplení půdy v polovině května. Potřebuje výživnou, hlinitou půdu a pravidelnou zálivku.

Okurka salátová, botanicky Cucumis sativus, patří mezi nejoblíbenější letní zeleniny. Pochází z vlhkých a teplých oblastí Indie a Číny, kde se podle dostupných poznatků pěstuje už nejméně tři tisíce let, přičemž východoasijské odrůdy se od původních indických forem oddělily zhruba před dvěma a půl tisíci lety. Plod tvoří převážně voda, syrová okurka s slupkou jí obsahuje kolem devadesáti pěti procent, díky čemuž má osvěžující chuť a jen minimum kalorií, což z ní dělá oblíbenou součást letních salátů i redukčních jídelníčků.

Nároky na stanoviště a předplodinu

Okurka je takzvaná plodina první tratě, má poměrně slabý a mělký kořenový systém, a proto potřebuje dostatečný přísun živin a vyrovnanou, pravidelnou zálivku. Vyhovuje jí humózní, lehká, hlinitá a výživná půda na slunném, před větrem chráněném místě. Jako předplodinu jí prospívá cibule, pór, hrách, košťálová zelenina nebo řepa, naopak po jahodách nebo bramborách se okurkám na stejném místě obvykle nedaří tak dobře.

Výsev, předpěstování a výsadba

S výsevem na předpěstování sazenic se obvykle začíná mezi patnáctým dubnem a desátým květnem. Sazenice potřebují do výsadby tři až čtyři týdny, po celou dobu je ve skleníku nebo na okně potřeba udržovat stálou teplotu a prostor pravidelně větrat, aby rostlinky nezůstávaly v přehřátém nebo naopak příliš vlhkém vzduchu. Na venkovní záhon se sazenice i přímý výsev přesouvají až od poloviny května, kdy už nehrozí pozdní jarní mrazíky a půda je dostatečně prohřátá.

Choroby a škůdci

Základem zdravé úrody je u okurek hlavně prevence. Proti černé hnilobě a vadnutí rostlin pomáhá namoření osiva ještě před výsevem. Během vegetace je potřeba hlídat plíseň okurkovou, která se projevuje zasychajícími skvrnami na listech a nejrychleji se šíří za deštivého počasí, proto se vyplatí sázet s dostatečným rozestupem, aby mezi rostlinami dobře proudil vzduch, listy zbytečně nedrásaly o sebe a rychle osychaly po dešti nebo zálivce. Dalším běžným problémem je padlí okurkové, které se projevuje bílým moučnatým povlakem na listech, napadené listy pak postupně usychají a rostlina slábne a plody dozrávají pomaleji nebo nedorostou do obvyklé velikosti. Napadené nebo silně poškozené listy je dobré včas odstraňovat, aby se choroba nešířila na zdravé části rostliny.

Opylení a typy pěstování

Většina klasických odrůd okurky salátové potřebuje k nasazení plodů opylení hmyzem, nejčastěji včelami, proto se vyplatí na zahradě podporovat jejich výskyt a raději se zcela vyhýbat postřikům v době kvetení. Vedle nich existují i partenokarpické odrůdy, které dokážou vytvořit plody bez opylení, takové se hodí hlavně do skleníku nebo foliovníku, kam se hmyz dostává hůř nebo kde by nadbytek tvrdých semen uvnitř plodu nebyl příliš žádoucí. Rostlina sama roste jako popínavá jednoletá liána, pokud jí dáte oporu v podobě mřížky nebo tyčí, šplhá vzhůru a zabere na záhonu méně místa, než kdyby se nechala volně plazit po zemi, navíc se tak snáz kontroluje zdravotní stav listů a plody jsou lépe vidět při sklizni, navíc jsou pak plody čistší a méně náchylné k hnilobě z kontaktu s vlhkou půdou.

Zálivka, sklizeň a výběr odrůdy

Protože má okurka mělké kořeny, nejvíc jí prospívá pravidelná, mírnější zálivka spíš častěji a po menších dávkách než občasné vydatné zalití, které by jí navíc u kořenů mohlo způsobit podmáčení. Plody se sklízí průběžně, jakmile dosáhnou požadované velikosti, časté a pravidelné sklízení navíc rostlinu podněcuje k tvorbě dalších a dalších plodů po celé léto. Pro pěstování na venkovním záhonu se hodí odrůdy určené přímo na pole, zatímco do skleníku nebo foliovníku je lepší volit odrůdy šlechtěné právě pro pěstování pod krytem, které snášejí vyšší vlhkost vzduchu a mají menší nároky na opylení a lépe snášejí vlhčí a teplejší prostředí pod krytem. V nabídce najdete třeba klasickou okurku salátovou, hybridní Lindu F1 nebo odrůdy přímo do foliovníku, jako je Sherpa F1, případně do skleníku, třeba Vandu F1. Podrobný návod krok za krokem najdete i v obsáhlejším průvodci Okurky – salátové, nakládačky, hadovky.

Výživová hodnota a využití v kuchyni

Kromě vysokého obsahu vody obsahuje syrová okurka i menší množství vitaminu C a vitaminu K, celkově jde ale spíš o zeleninu cennou pro svou osvěžující chuť a nízký obsah kalorií než pro výraznou nutriční hodnotu. V kuchyni se salátové okurky používají především čerstvé, nakrájené do salátů, obložených mís nebo jako rychlá svačina, na rozdíl od menších okurek nakladaček se k nakládání do sklenic příliš nehodí, protože mají tenčí slupku a vyšší obsah vody, takže by po naložení ve sklenici příliš rychle změkly a ztratily křupavost. Oblíbené jsou i jako součást studených polévek nebo osvěžujících nápojů v létě, kdy se hodí jejich schopnost rychle doplnit tekutiny.

Časté dotazy

Kdy se sejí okurky salátové?

Na předpěstování sazenic mezi 15. dubnem a 10. květnem, na venkovní záhon se sazenice i přímý výsev přesouvají až od poloviny května.

Jakou půdu okurka salátová potřebuje?

Humózní, lehkou, hlinitou a výživnou půdu na slunném a před větrem chráněném místě, zároveň potřebuje pravidelnou a vyrovnanou zálivku.

Jak poznám padlí na okurkách?

Podle bílého moučnatého povlaku na listech, napadené listy postupně usychají a je dobré je včas odstranit.

Jakou předplodinu okurky mají rády?

Dobře jim vyhovuje cibule, pór, hrách, košťálová zelenina nebo řepa, naopak po jahodách nebo bramborách se jim obvykle daří hůř.

Kolik má okurka kalorií?

Velmi málo, dužina obsahuje kolem devadesáti pěti procent vody, díky čemuž patří mezi nízkokalorickou zeleninu vhodnou i do redukčních jídelníčků, protože zasytí žaludek objemem, ne energií.

Odkud okurka salátová pochází?

Z vlhkých a teplých oblastí Indie a Číny, kde se pěstuje už nejméně tři tisíce let, teprve později se rozšířila do dalších částí světa, dnes se pěstuje prakticky po celém světě a mezi hlavní producenty patří i Čína, Rusko nebo Turecko.

Zdroje

Okurka setá – Wikipedia

Cucumber – Wikipedia (anglicky)

Aktualizováno: 11. 10. 2026