Ostropestřec Medicinal herbs

Silybum marianum

Známá jednoletá či dvouletá bylina. Pěstuje se jako letnička a plodí až v druhém roce. Pochází z čeledi hvězdicovité. Dorůstá výšky až 2 m. Ve druhém roce od výsadby se objevují bodlinaté listy s bílými žilkami. Na konci měsíce června ostropestřec purpurově vykvete. Na první pohled je velmi podobný obyčejnému bodláku. Na konci léta se z květů stávají plody, které se následně sklízí, suší a zužitkují.

Obsahuje flavonolignany silybin, silydianin a silychristin (silycristin, silykristin), souhrně označované jako silymarin. Tyto látky se váží na membrány jaterních buněk a zabraňují tak vniknutí toxických látek do jaterní tkáně. Jeho semena jsou význačným zdrojem látky silymarin, která je nejdůležitějším a nejúčinnějším rostlinným lékem jaterních problémů. Dnes se kromě semen samotných užívají čaje, oleje, tinktury, masti, tablety a kapsle.

Najde své použití jako okrasná solitérní rostlina. Nejlépe vynikne jeho mohutnost a barevnost. Pěstovat se dá i na záhonech samostatně a nebo ve smíšených výsadbách. Květy navíc vypadají krásně i ve váze.

Jak pěstovat ostropestřec

• Vyžaduje místo, kde je dostatek světla, ne však příliš sucho a místo je chráněno před větrem. Během vegetace v záhoně zbavujeme ostropestřec plevele a pravidelně zaléváme a přihnojujeme.

• Semena vyséváme přímo na stanoviště. Nejvhodnější je vysévat semena od dubna do května.Před samotným výsevem osivo máčíme v teplé vodě. Vyséváme do hloubky 2 až 3 cm v řádcích, které jsou od sebe vzdáleny 40 - 50 cm. Semena klíčí asi 20 dní. V řádcích vyjednotíme rostliny na vzdálenost 20 cm, tedy do sponu 40 x 20 cm.

• Půda by měla být kvalitní, hlinitá s neutrální reakcí, bohatá na vápník.

• Základním hnojením je zapravení dobře uleželého kompostu na podzim na záhon, kde bude ostropestřec pěstován. Během vegetace lze přihnojovat ve formě zálivky tekutým hnojivem rozpustným ve vodě, např. Cererit, Kristalon.

• Zdravotním problémem, zejména podhorských oblastí je plíseň šedá. Prevencí proti této chorobě je včasný výsev. V teplých regionech škodí houby rodu Fusarium. Čas od času je zaznamenán výskyt padlí čekankového a v poslední době i skvrnitosti způsobené druhy rodu Alternaria a Septoria. Vyplatí se osivo mořit např. Fundazolem a používat biologicky vhodné osivo. Z živočišných škůdců škodí mšice, housenky polyfágních škůdců a babočky bodlákové.

• Sklízí se celé úbory ještě před dozráním. Pak se nechají dozrát a usušit na teplém, vzdušném a tmavém místě a poté zbaví chmýří a vytřídí.