Kukuřice okrasná Mix

Zea mays - okrasná mix

Vařená, solená a nebo třeba pečená. Kukuřice je vždy výtečná! Pochází z tropických a subtropických oblastech Jižní a Střední Ameriky. Rostliny dorůstají přes 2,5 m. Kořeny pronikají do hloubky 1,5 - 3,0 m. Stébla mají 8 - 10 článků. Listy jsou uspořádány vstřícně. Samčím květenstvím je lata, která vyrůstá z posledního článku stébla. Samičím květenstvím je palice. Odrůdy kukuřice se liší především výškou rostlin, tvarem palic, barvou zrn, chutí a účelem pěstování.

Cukrová kukuřice (Zea mays L. var. Saccharata) je významným druhem lahůdkové zeleniny. Semena obsahují hodně cukru, vitaminu B i vlákniny. Na polích se ve velkém pěstuje kukuřice na zrno (Zea mays indentata). Kukuřice obecná (Zea mays indurata) má odlišný tvar zrn, která jsou kratší, tvrdá a kulatější. U nás se nepěstuje. Pukancovou kukuřici (Zea mays everta) známe především od konzumace popcornu. Moučná kukuřice (Zea mays amylacea) má měkká zrna. Používá se k výrobě mouky na speciální pečivo - tortilly atd. Indiánská kukuřice je druh s menšími klasy a různobarevnými zrny. Jedná se o kukuřici okrasnou, která se používá jako dekorace.

Kukuřičná zrna mají vysoký obsah vitamínů skupiny B, a to zejména thiaminu (B1), dále biotinu (B3), kyseliny pantotenové (B5) a kyseliny listové (B9). Všechny tyto vitamíny jsou nezbytné pro správnou funkci našich orgánu a metabolické procesy organismu. Z minerálních látek jsou v kukuřici zastoupeny hlavně železo, hořčík, zinek, mangan a selen, opět nepostradatelné stopové prvky, např.

Jak pěstovat kukuřici

• Různé druhy kukuřic nikdy nevysazujeme v jejich těsné blízkosti, může dojít k vzájemnému opylení a zrna např. cukrové kukuřice ztrácí svou příjemnou sladkost! Rostliny vyžadují teplé a vlhké půdy. Slunečné stanoviště. Větrné polohy nejsou vhodné.

• Semena vyséváme od půlky dubna do konce května přímo an stanoviště. Řádky by měly být od sebe vzdálené cca 70 cm. Po vzejití vyjednotíme na 25 cm. Hloubka výsevu je 60 - 90 mm (podle použitého hybridu a půdy).

• Vyžaduje záhřevné, hluboké, písčitohlinité půdy. Vyžaduje půdy hluboko zpracované.

• Ke hnojení kukuřice se běžně používají organická hnojiva. Vhodná je podzimní aplikace, pouze na lehkých půdách lze tolerovat jarní hnojení. Dávky N 100 kg/ha , P 25 kg/ha P2O5 a K 90 kg/ha K2O.

  Cukrová kukuřice vyžaduje vyhnojenou půdu chlévským hnojem nebo kompostem na podzim v dávce 30 až 60 kg na 10m2. Před výsevem na jaře přihnojíme půdu dávkou 300 g draselné soli a 300 g superfosfátu na 10m2.

  Lahůdkovou kukuřici v červnu přihnojíme dávkou 200 g ledku a 250 g superfosfátu na 10m2, případně dvakrát po 200 g hnojiva NPK (v červnu a začátkem července). Vhodné je i přihnojení na list.

• Z houbových chorob se na kukuřici vyskytuje sněť kukuřičná. Na rostlině způsobuje kulaté nádory, které se odstraňují a pálí ještě před tím, než se rozpadnou. Občas se mohou vyskytovat i rzi, kdy jejich mezihostilem je šťavel. Vhodná je likvidace mezihostitele a a chemická ochrana. Rostliny ošetřujeme preventivně fungicidy a moříme osivo.

  Ze živočišných škůdců se na rostlinách mohou vyskytovat např zavíječ kukuřičný. Jeho housenky poškozují rostliny požerem. Dalším škůdcem, který se objevuje v červnu a červenci je molice kukuřičná. Rostliny proti škůdcům ošetřujeme speciálními insekticidy.

  Na kukuřici se mohou objevit i virové infekce - zakrslý růst, červené listy. Rostliny v tomto případě likvidujeme.

• Cukrová kukuřice je vhodná ke konzumaci v přechodu z mléčné do voskové zralosti. Zrna jsou ještě měkká, ale pokud do nich zatlačíme nehet, mléčná šťáva už nevytéká. Kukuřici pukancovou sklízíme, když je povrch semen sklovitý a hladký.