Cizrna: pěstování na záhonu, výsev, sklizeň a sušení

Stručně: Cizrna beraní (Cicer arietinum) je jednoletá luštěnina pro teplá a sušší stanoviště. Sejte ji přímo na záhon v první polovině dubna, asi 5 cm hluboko, do lehčí propustné půdy. Za 70–110 dní rostliny zasychají a lusky s 1–2 semeny se sklízejí. Mokro jí škodí víc než sucho.

Cizrnu zná každý z hummusu, na zahradě ji ale pěstuje málokdo. Přitom se s ní pracuje podobně jako s hrachem, jen potřebuje víc tepla a méně vody. Rostlina je nízký, jemně ochlupený keřík s drobnými zpeřenými listy, bílými nebo fialovými kvítky a nafouklými lusky, ve kterých bývá jedno až dvě semena.

V Česku se cizrna pěstuje hlavně na jižní Moravě a v teplých nížinách, v dobrém roce ale dozraje i jinde. Níže najdete, jak vybrat osivo, kdy a jak sít, jak o rostliny pečovat a jak poznat, že je čas sklízet.

Kabuli, nebo desi: jakou cizrnu pěstovat

Pěstují se dva hlavní typy. V obchodech jde většinou o kabuli, desi znáte spíš z indické kuchyně.

Podle Agromanuálu dnes v Česku není registrovaná žádná odrůda cizrny, dříve to byla odrůda Irenka. Na zahradě tak pracujete s osivem ze zahraničí nebo se semeny z obchodu s potravinami. Ta obvykle vyklíčí, stejně jako když cizrnu naklíčíte na klíčky, ale nevíte, o jakou odrůdu jde a zda v našem létě stihne dozrát. Vybírejte proto raná semena a spíš kabuli typ s kratší vegetací.

Kde a kdy cizrnu sít

Cizrna je náročná na světlo a teplo, ale mladé rostliny snesou chladnější jaro a slabé přízemní mrazíky. Proto se u nás nesije až po zmrzlých, ale brzy na jaře, aby rostliny využily jarní vláhu a dozrály v suchém konci léta.

1. Místo: plné slunce, teplé a vzdušné. Stín a vlhko vedou k hnilobám.
2. Půda: lehčí, propustná, zásobená vápníkem. Těžkou jílovitou půdu, kde stojí voda, cizrna nesnáší. Čerstvý hnůj nepoužívejte.
3. Střídání: nesejte ji po jiných luštěninách, ideální je místo po obilí nebo kořenové zelenině. Na stejný záhon se vracejte nejdřív za 4 roky.
4. Termín: obvykle v první polovině dubna, až půda oschne a má aspoň 8–10 °C.
5. Výsev: semena dejte asi 5 cm hluboko, 10–15 cm od sebe v řádku, řádky 40 cm od sebe. Zem po výsevu lehce utužte.
6. Zálivka po výsevu: jen pokud je půda suchá. Přemokření při klíčení je nejčastější příčina, proč semena zahnijí.

Předpěstování za oknem není nutné; pokud ho chcete zkusit, sejte do rašelinových květináčů 3–4 týdny před výsadbou a vysaďte i s květináčem, luštěniny nesnášejí rušení kořenů. Které další plodiny se sejí jako první na jaře, najdete v článku první jarní výsevy na záhon.

Péče během růstu

• Pletí: hlavně v prvních týdnech, než rostliny zapojí. Pak už mezi nimi plevel roste málo.
• Zálivka: cizrna potřebuje vláhu při klíčení, vzcházení a tvorbě lusků. Jinak dobře snáší sucho; v létě zalévejte jen při delším suchu a vždy ke kořenům.
• Hnojení: dusíkem nehnojte. Jako všechny luštěniny si ho s pomocí hlízkových bakterií na kořenech obstará ze vzduchu. Stačí půda dobře zásobená z předplodiny.
• Opora: není potřeba, rostliny jsou nízké a vzpřímené.
• Květy: jsou samosprašné, opylovače cizrna nepotřebuje.

Ve vlhkém roce hrozí hniloby kořenů a krčku. Prevencí je propustná půda, střídání záhonů a nepřemokřovat. Mšice mohou přenášet viry, které se projevují mozaikou a žloutnutím listů; napadené rostliny odstraňte. Víc o střídání a hnojení luštěnin najdete v článku luštěniny – hrách, fazole, čočka.

Pozor na kyselé ochlupení

Listy, stonky a lusky cizrny jsou pokryté žláznatými chloupky, které vylučují kyselou šťávu. Na citlivé kůži může dráždit, a proto se při sklizni a mlácení vyplatí rukavice a dlouhé rukávy.

Sklizeň a sušení

Cizrna zraje za 70–110 dní od výsevu, u nás obvykle od konce července do srpna. Poznáte to podle toho, že rostliny žloutnou, listy opadávají a lusky hnědnou a při zatřesení v nich semena chrastí. Lusky nepukají, takže sklizeň nemusíte hlídat na den přesně.

1. Celé rostliny vytrhněte nebo seřízněte za suchého počasí.
2. Svažte je do svazků a nechte dosušit zavěšené pod střechou nebo rozložené na plachtě.
3. Suché lusky vymlaťte v pytli nebo vyloupejte ručně.
4. Semena přeberte a dosušte, až jsou tvrdá. Skladujte v suchu v uzavřené nádobě.

Pokud chcete zelenou cizrnu, sklízejte lusky ještě zelené, když jsou semena plná a měkká. Zelená semena se krátce povaří nebo orestují jako hrášek.

Cizrna v kuchyni

Suchou cizrnu namočte na 8–12 hodin do studené vody, vodu slijte a vařte v čerstvé 1–2 hodiny doměkka; domácí cizrna bývá měkká dřív než stará z obchodu. Syrová suchá semena nejezte, jsou těžko stravitelná. Uvařenou použijete do hummusu, salátů, kari, polévek nebo ji upečete v troubě na křupavou svačinu.

Z části úrody můžete pěstovat klíčky: namočená semena klíčí za 2–3 dny. Jak na to, popisuje článek klíčky na 5 způsobů.

Proč se cizrně nedaří

Časté dotazy

Kdy sít cizrnu?

V první polovině dubna, až je půda oschlá a prohřátá aspoň na 8–10 °C. Mladé rostliny slabé mrazíky snesou, pozdní výsev naopak riskuje, že semena nedozrají.

Dá se zasít cizrna z obchodu?

Obvykle ano, suchá cizrna z obchodu většinou vyklíčí. Nevíte ale, o jakou odrůdu jde a zda v našem klimatu stihne dozrát. Jistější je osivo určené k výsevu.

Jak dlouho roste cizrna?

Od výsevu do sklizně suchých semen 70–110 dní podle odrůdy a počasí. U nás se sklízí obvykle na přelomu července a srpna.

Potřebuje cizrna oporu?

Ne. Rostliny dorůstají 30–60 cm a mají pevné vzpřímené stonky.

Kolik cizrny sklidím?

V každém lusku bývá jen jedno až dvě semena, takže výnos z malého záhonu je skromný. Počítejte spíš s ochutnávkou vlastní cizrny než se zásobou na celý rok.

Doporučené produkty

Osivo cizrny teď v nabídce nemáme. Pro předpěstování luštěnin se hodí:

• Květník rašelinový 8 cm se zářezem – sazenice se vysadí i s květníkem, kořeny zůstanou nenarušené.
• Sadbovací tableta Jiffy 7, 41 mm – na výsev po jednom semeni, pokud chcete cizrnu předpěstovat.

Zdroje

• Pěstování luskovin (4) – čočka a cizrna (Agromanuál)
• Choroby luskovin: choroby cizrny beraní (Agromanuál)
• Cicer arietinum: pěstování a upozornění (Plants For A Future)

Aktualizováno: 27. 9. 2026