Organická hnojiva

Organická hnojiva - pro někoho to může být retro, pro někoho bio. Na hnojení se dají spotřebovat různé odpadní látky. Zelené hnojení. Víte jak si založit kompost? Čtěte více...

Stručně: Organická hnojiva – chlévský hnůj, močůvka, popel, rašelina, zelené hnojení a kompost – dodávají do půdy živiny, organickou hmotu i mikroorganismy a zvyšují tvorbu humusu. Chlévský hnůj obsahuje asi 75 % vody, 15 % organických látek a 0,5 % dusíku. Kompost zraje nejlépe při 35 až 40 °C a přehazuje se minimálně jednou ročně.

Složení chlévského hnoje	75 % vody, 15 % organických látek, 0,5 % dusíku, 0,1–0,2 % fosforu, 0,3–0,6 % draslíku
Dávkování dřevěného popela	cca 2 kg na 10 m², na podzim nebo v zimě, dusík nutno doplnit zvlášť
Ředění močůvky během vegetace	minimálně 3x
Rozměry kompostu	šířka max. 2 m, výška max. 1 m, délka libovolná
Poměr materiálu a ornice	5:1 (humifikace)
Teplota zrání kompostu	optimálně 35–40 °C, nemá přesáhnout 65 °C

Organická hnojiva

Organická hnojiva mají důležitý význam při pěstování zeleniny. Organická hnojiva jsou tzv. hospodářská/statková hnojiva. Dodávají do půdy velké množství minerálních živin, organické hmoty a mikroorganismů. Zvyšují tvorbu humusu v půdě, podporují mikrobiální činnost a zvyšují půdní úrodnost.

Mezi organická hnojiva patří:

Chlévská mrva, hnůj - je základním hnojivem pro většinu druhů zeleniny pěstovaných na zahrádce. Přímé hnojení chlévskou mrvou nevyhovuje všem rostlinám. Chlévský hnůj je hnojivo, které se po zapravení do půdy rozkládá pozvolna a rostliny z něj mohou čerpat živiny i několik let.

Chlévský hnůj obsahuje 75% vody, 15% organických látek, 0,5% dusíku, 0,1-0,2 fosforu, 0,3-0,6 draslíku.

Chlévský hnůj ovlivňujě příznivě základní fyzikální vlastnosti půdy. Lehké půdy ztmeluje, zvyšuje jejich soudržnost a schopnost udržet závlahu. Těžší a udusané půdy provzdušňuje a zvyšuje jejich propustnost.

Druhy hnojů:

koňský hnůj - patří mezi nejlepší. Čerstvý hnůj je vhodný pro zakládání teplých pařenišť. Vyzrálý a uleželý koňský hnůj se hodí pro všechny typy půd, které povzdušňuje a zahřívá.
ovčí hnůj - je obsahem živin bohatší než koňský hnůj. Je také vhodný pro zakládání pařenišť, ztrácá však dříve výhřevnost
kravský hnůj - je chladnější, vodnatější. S koňským hnojem se často míchá. Je vhodný k podzimnímu hnojení. Smíchaný koňský a kravský hnůj zde.
vepřový hnůj - je studený. Je vhodné ho před použitím zkompostovat.
králičí hnůj a drůbeží trus - obsahuje velké množství základních živin. Nejbohatší na živiny je holubí trus. Králičí hnůj je vhodnější předem zkompostovat. Drůběží trus je nejvhodnější nechat 2-3 týdny vykvasit a zředěný používat jako výživnou zálivku.

Jako další hnojivo můžeme použít:

Popel - vzniká spálením dřeva. Obsahuje 5-15% kyseliny fosforečné, 8-10% draslíku, 25-40% vápníku a malé množství hořčíku a sirných sloučenin. Popel dávkujeme asi 2kg na 10m2. Popelem hnojíme na podzim nebo v zimě, nejpozději více týdnů před výsevem. Popel neobsahuje dusík, při hnojením popelem je dřeba doplnit hnojivo s obsahem dusíku.

Močůvka - používá se jako dusíkatodraselné hnojivo. Obsahuje stimulační látky, které příznivě ovlivňují růst rostlin. Močůvkou se hnojí na podzim a v zimě. Půda by neměla být zmrzlá a podmáčená. Pokud chceme močůvkou hnojit i během vegetace rostlin, zředíme ji min. 3x.

Rašelina - příznivě ovlivňuje vlastnosti těžkých a písčitých půd. Rašelina také zvyšuje záhřevnost půdy. V písčitých půdách udržuje závlahu a živiny. Těžké půdy provzdušňuje. Její hlavní použití jako výživného hnojiva je:

zlepšuje půdu v pařeništích
je vhodná pro předpěstování rostlin

Zelené hnojení - je adekvátní náhradou chlévského hnoje. Jako zelené hnojení jsou vhodné vikvovité rostliny (luskoviny a jeteloviny). Tyto rostliny mají bohatý kořenový systém, který zanechává v půdě kanálky obohacené humusem. Těmito kanálky do půdy snadno proniká vzduch a voda. Živiny ukládané v rostlinách jsou po zarytí k dispozici ve svrchní části půdy pro další pěstovanou zeleninu.

Zakládáme kompost

Kompost by neměl chybět v žádné zahrádce. Kompostem nahrazujeme hnojení chlévskou mrvou nebo rašelinou. Kompostem dodáváme do půdy nejen živiny, ale i půdní mikroorganismy a v neposlední řadě nejdůležitější látku - humus.

Kompost zakládáme na stinném a suchém místě zahrady. Optimální rozměry kompostu jsou š=max.2m, výška=max.1m, délka libovolná.

K přípravě kompostu potřebujeme různé rostlinné zbytky a odpadní materiály, které prokládáme ornicí v poměru 5:1. Tento poces se nazývá humifikace (ornice obsahuje mnoho mikroorganismů, které podporují rozklad).

Základní materiál pro kompostování získáváme postupně během vegetace rostlin. Přidáváme - zbytky zeleniny, rostlin, posečenou trávu, nekvetoucí plevel, shrabané listí. Do kompostu určitě nepatří - plevelné rostliny, nemocné rostliny, plesnivé rostlin, přezrálé rostliny i zelenina, která již vytvoříla semena. Do kompostu patří chlévský hnůj, rašelina (udržuje v kompostu vlhkost).

Přidáním mletého vápence do kompostu omezíme vývoj choroboplodných zárodků. Na 1m3 kompostu přidáváme cca. 10 kg mletého vápence.

Teplota kompostu by během zrání neměla přesáhnout 65°C. Pokud teplota stoupá, je třeba kompost prolít vodou. Optimální teplota při zrání kompostu se pohybuje mezi 35-40 °C. Při této teplotě se vytváří nejvíce humusu. Při suchém počasí proléváme kompost vodou nebo močůvkou. Povrch kompostu průběžně překrýváme posečenou trávou, aby nedocházelo k vysychání kompostu.

Min. 1x ročně kompost přehazujeme. Přehazování je vhodné pro provzdušnění kompostu. Přehazováním také urychlujeme zrání kompostu.

Do kompostu můžeme přidávat urychlovače kompostu. Je hodné ho také zásobit živinami v podobě průmyslových hnojiv - superfosfátů. Dávkou živin nešetříme, na kompost spotřebujeme 5-8 kg.

Zaujal vás tento článek? Sdílejte ho s přáteli na Facebooku!

Autor: Hana Michalíková

Mohlo by vás zajímat: Výběr hnojiva