Zdravá mrkev ze zahrady

Článek se zabývá Mrkví obecnou, jejím významem a pěstováním.

Stručně: Mrkev vyséváme do lehkých, propustných půd bez kamenů, do řádků vzdálených 35 cm, na stejné místo až po 4 až 6 letech. Nesnáší hnojení chlévským hnojem, na který reaguje praskáním a rozvětvováním kořenů. Rané odrůdy sejeme co nejdříve na jaře, odrůdy pro skladování až do půlky června.

Rozestup řádků na záhonu	35 cm, dvojřádky 45 cm
Šířka záhonu	120 – 150 cm
Hrůbky	vzdálenost 50 – 70 cm, horní část široká 15 cm
Odstup v osevním sledu	4 – 6 let na stejném místě
Termín setí	rané a krmné odrůdy co nejdříve na jaře, pro skladování až do půlky června
Hnojení hnojem	nevhodné, mrkev řadíme do II., lépe III. tratě

Mrkev obecná – Daucus carota

Původ a botanická charakteristika mrkve.

Daucus carota patří do čeledi miříkovité (apiaceae), společně s celerem, petrželí, pastiňákem kmínem, koprem a dalšími.

Dnešní kulturní odrůdy pocházejí z plané formy, která se běžně vyskytuje i u nás hojně jako plevel. Mrkev je botanicky dvouletá rostlina, v prvním roce vytváří kořen a přízemní růžici listů, ve druhém roce květní lodyhu, které je zakončená okolíkem. Pro zahradnické účely ji pěstujeme jako jednoletou, pro semenářské jako dvouletou rostlinu. Konzumní částí je kořen, který je oranžově zbarvený, ale jsou známy i bílé, žluté a pestře zbarvené odrůdy.

Význam mrkve jako zeleniny

Mrkev je oblíbená a velmi rozšířená. Cenná je zejména pro vysoký obsah provitamínu A, vitamínů B₁, B₂, PP. Rovněž obsahuje široké spektrum minerálních látek a cukry. Uplatnění má jako čerstvá zelenina při přípravě různých pokrmů, ale rovněž ji lze zpracovávat mražením, dušením, sušením a nakládáním. Náš tip je dušená mrkev s vepřovým masem a brambory.

Pěstování mrkve

Mrkev nemá zvláštní nároky na polohu, půdy však potřebuje, pro optimální vývin kořenů, lehčí, propustné, záhřevné a bez kamenů. Nejlépe hlinitopísčité, písčitohlinité, jílovitohlinité s obsahem humusu. Na stejné místo ji vyséváme s odstupem 4-6 let, ostatně jako všechny zeleniny. Mrkev nesnáší hnojení chlévským hnojem, na který reaguje praskáním a rozvětvováním. Proto ji zařazujeme do II. Nebo lépe III. Tratě. (Číslování tratí odpovídá ročním odstupům od hnojení pozemku hnojem, Pozemek by se měl hnojit chlévským hnojem jednou za 4 roky, v prvním roce je to tedy I. Trať, ve druhém II., atd.) Mrkev rovněž potřebuje dostatek vápníku v půdě pro dobrý výnos.

odrůdy mrkve se odlišují délkou vegetační doby, tvarem a v poslední době i barvou kořenů. Karotky mají kořen kratší, tupě zakončené, jsou křehčí. pozdní mrkve jsou větší, tužší, aby snesly méně šetrnu manipulaci.

Termín setí

Je odvislý od použité odrůdy a účelu sklizně. Ranné a krmné odrůdy vyséváme co nejdříve na jaře, jakmile to stav půdy dovolí, odrůdy pro podzimní sklizeň a skladování sejeme podle ranosti až do půlky června, abychom předešli přezrání mrkví.

Způsoby výsevu

Na záhony, jejich šířka je obvykle 120 – 150cm. Na záhonech se vysévá do řádků vzdálených od sebe 35 cm, nebo do dvojřádků, vzdálených od sebe 45cm.

Na hrůbky, které jsou od sebe vzdáleny 50 – 70cm, horní část hrůbků je široká 15 cm. Na jeden hrůbek se vysévá do jedno nebo dvouřádků.

Způsob organizace pěstební plochy závisí na půdním druhu který máme na pozemku, vláhových poměrech a účelu pro který mrkev pěstujeme. Na lehkých půdách používáme záhonový způsob, naopak na těžkých půdách volíme hrůbky. U mrkve která je určena pro sklizeň menších kořenů volíme hustější spon, a naopak.

Pro zahrádkáře jsou vhodné výsevní pásky, kde jsou semena již rozmístěná do určité vzdálenosti. Vyšší investice do osiva ušetří čas za následné jednocení (protrhávání rostlinek v řádku tak aby zbývající měly dostatek prostoru pro svůj vývoj).

Hustota výsevu a smíšené kultury.

Odpovídá požadované konečné velikosti kořenů a klíčivosti osiva. Hustotu jedinců ovlivňujme hustotou výsevu a případným pracným jednocením. Mrkev klíčí oproti ostatním zeleninovým druhům poměrně pomalu, proto je zahrádkáři využíván způsob smíšené kultury.

Při tom se společně s výsevem mrkve vysévá do stejných řádků ředkvička, která klíčí brzy a značkuje nám řádky, což je praktické při okopávce. Ředkvička se pak sklidí v době, kdy se mrkev začíná rozrůstat.

Doporučení na závěr

Mrkev má, stejně jako ostatní kořenové a listové zeleniny, schopnost kumulovat nitráty. To je potřeba mít na paměti a mrkev nehnojit během vegetace, a už vůbec ne v době tloustnutí kořenů. Zelenina s velkým obsahem nitrátů může významně poškodit vývoj plodu.

Provitamín A, coby prekurzor vit. A, stejně jako vitamín A je rozpustný pouze v tucích. To je potřeba mít na paměti, a do mrkvového salátu kápnout trochu např. olivového oleje.

Mohlo by vás zajímat: Brokolice – nutričně bohatá zelenina