Lednové práce na zahradě: řez stromů a zimní ochrana

Stručně: V lednu patří na ovocné stromy udržovací řez (průklest), dokud teplota neklesne pod -8 °C, a mechanická i chemická ochrana proti přezimujícím škůdcům. Na zelenině kontrolujte uskladněnou úrodu a chraňte před mrazem pór, černý kořen nebo rebarboru, v druhé polovině ledna lze vysévat raná zelí, kapustu a květák do truhlíků.

Lednové práce nemusíte dělat jen v lednu, klidně si je rozvrhněte do celého zimního období a pracovat na zahradě za příznivého počasí. I v zimě je totiž co dělat, od řezu ovocných stromů po plánování příští sezóny.

Řez ovocných dřevin

Řez ovocných dřevin lze provádět po celou zimu, hotový by měl být do začátku rašení. Podle účelu rozlišujeme tři druhy řezu: výchovný u mladých stromků, udržovací u stromů v plné plodnosti a zmlazovací u stromů, které přestávají růst a potřebují povzbudit. V lednu provádíme hlavně udržovací řez, takzvaný průklest, a neřežeme, pokud teplota klesne pod -8 °C.

Jak probíhá průklest

Průklestem vytváříte vzdušnou a zdravou korunu – odstraňujete dvojáky, větve zahušťující korunu, vlky a větve nemocné nebo poškozené. U zdravě rostoucích stromů není nutné dělat průklest každý rok, doporučuje se co druhý rok. Radikálnější průklest ale znamená ztrátu velké části úrody na jeden rok. V zimě prořezáváme jádrové a drobné ovoce, peckoviny necháváme až na předjaří. Větší rány po řezu zamažte štěpařským voskem nebo olejovou barvou, rány po pilce předtím zahlaďte ostrým nožem.

Mechanická a chemická ochrana stromů

Po průklestu následuje mechanická ochrana: pod strom rozložte papír a ocelovým kartáčem nebo škrabkou odstraňte starou borku, lišejníky, mechy a zámotky i moniliové plody. Oškrabanou borku spalte, obsahuje totiž řadu přezimujících stádií chorob a škůdců. V době vegetačního klidu se stromy a keře stříkají i proti přezimujícím škůdcům jako červci, štítenky, vajíčka mšic nebo housenky obalečů – přípravky vhodné na zimní postřik ale poškozují zelené části rostlin, proto je používejte jen v zimě, nikdy ne na předjaří.

Svilušky a další zimní problémy

V lednu najdete svilušky hlavně na švestkách a jabloních, poznáte je podle kolonií žlutých nebo červených vajíček na kůře. Hubte je cíleně, protože i pár přežívajících vajíček stačí k tomu, aby se za teplého a suchého léta znovu přemnožily. Stromy ohryzané zajíci nebo králíky ošetřete ihned po okusu – rány uhlaďte nožem a zatřete štěpařským voskem, silně ohryzané větve nebo celé mladé stromky nahraďte. Pokud je na stromech námraza silnější než 10 mm, podepřete ohrožené větve, abyste je nepolámali při neopatrném otřásání.

Zelenina v lednu

Pokud nemrzne, můžete dorýt nezryté záhony. Záhony se špenátem, pórem nebo černým kořenem nadkryjte chvojím, při velkých mrazech černý kořen raději vyryjte a uložte ve sklepě v rašelině. Pór ponechaný na zahradě je chutnější, rebarboru přikryjte vrstvou rašeliny, aby na jaře brzy vyrašila. Prohlédněte podzimní výsevy, zda je nepoškodily myši, a zkontrolujte uloženou kořenovou zeleninu ve sklepě, nahnilé kusy odstraňte. Trsy vyryté pažitky rozdělte, zasaďte do květináčků a přeneste do tepla na kuchyňský parapet, postupně přenášejte k rychlení i drobné cibulky a petržel.

Výsev do truhlíků a osevní plán

V druhé polovině ledna můžete vysít osivo raného zelí, rané hlávkové kapusty nebo raného květáku do truhlíků nebo výsevných misek. Leden je také nejvyšší čas rozhodnout, jaké druhy a v jakém množství budete letos pěstovat, a sestavit si podle toho osevní plán. Při jeho sestavování zohledněte nároky jednotlivých druhů na výživu a zařaďte je do tratí podle toho, jak dlouho od posledního hnojení: náročnější zelenina jako zelí, salát, pór, rajčata nebo okurky patří do první trati hned po hnojení, mrkev, ředkvičky, cibule nebo červená řepa do druhé trati, fazol, hrách a česnek do třetí.

Plánování a plevele na začátku sezóny

Leden je i čas přemýšlet o celkovém rozvržení zahrady – podívejte se, jakým stromům a keřům se daří v okolí, a zvažte podobné druhy nebo jejich zušlechtěné formy. U chaty se hodí trvalky, drobné cibuloviny, sadové růže a okrasné trávy kolem velké plochy trávníku, u rodinného domu počítejte s obytnou částí zahrady na posezení. Než se zahrada na jaře naplno probudí, je dobré se připravit i na plevele, kterým se brzy začne dařit – přehled nejznámějších druhů a jak se jich zbavit najdete v článku Zbav se džungle na zahradě, zatoč s plevelem!.

Zahrada podle typu pozemku

Při plánování rozvržení zahrady záleží i na tom, o jaký typ pozemku jde. Zahrada u chaty obvykle unese velkou, nerozdrobenou plochu zdravě zeleného trávníku, kterou netříštíte skupinami keřů nebo květin uprostřed – ty spíš umístěte podél plotu po obvodu pozemku. Zahrada u rodinného domu naopak počítá s tím, že zhruba třetinu plochy zabere takzvaná obytná zahrada, tedy intimní zákoutí pro posezení a trávení volného času rodiny. V zahrádkářské osadě je navíc potřeba dodržovat řád osady, který často určuje, kolik místa má zabrat zelenina, drobné ovoce a kolik okrasná část s květinami.

Proč plánovat rozvržení zahrady právě v zimě

Zimní měsíce nabízí na rozdíl od zbytku roku dostatek klidu na promyšlené rozhodování, které se v hlavní sezóně dělá jen těžko mezi ostatními naléhavými pracemi na záhonu. Pokud si v lednu uděláte čas na prohlídku fotografií zahrady z předchozích let, snáz odhalíte místa, která dlouhodobě nefungují, nebo naopak ta, která by zasloužila rozšíření. Rozhodnutí učiněná v klidu zimního plánování se navíc obvykle ukážou jako promyšlenější než ta, která vznikají narychlo uprostřed jarního shonu s výsevem a výsadbou.

Časté dotazy

Proč se v lednu neřežou peckoviny jako broskvoně nebo švestky?

Peckoviny jsou citlivější na mráz a choroby pronikající do čerstvých řezných ran, proto se jejich řez odkládá až na předjaří, kdy je riziko menší.

Jak poznám svilušky na stromech v zimě?

Podle kolonií drobných žlutých nebo červených vajíček na kůře, nejčastěji na švestkách a jabloních. Při silnějším výskytu pomáhá cílené ošetření, dokud se nepřemnoží.

Je nutné sestavovat osevní plán každý rok?

Není to nutnost, ale pomáhá to se správným střídáním plodin a hospodárným využitím záhonů podle toho, jak dávno byly naposledy hnojené.

Dá se v lednu ještě dorýt záhon?

Ano, pokud nemrzne a půda není promrzlá. Nezryté záhony je lepší dokončit dřív, než půda zmrzne na delší dobu.

Proč zimní postřiky stromů nepoužívat na předjaří?

Přípravky určené na zimní postřik poškozují zelené části rostlin, proto se používají jen v období vegetačního klidu, ne když stromy začínají rašit.

Zdroje

• ÚKZÚZ – Odrůdy, seznamy doporučených odrůd
• ÚKZÚZ – Osivo a sadba

Aktualizováno: 10. 10. 2026