Stručně: Kadeřavost broskvoní způsobuje houba Taphrina deformans, která klíčí už při 7 °C a projevuje se červenými puchýři a deformací listů. Postřik se provádí od opadu listů do rašení terminálních pupenů, za bezmrazého počasí bez srážek, a je vhodné jej jednou až dvakrát zopakovat s odstupem alespoň dvou týdnů.
| Původce | houba Taphrina deformans |
|---|---|
| Napadené dřeviny | broskvoň, mandloň, broskvomandloň |
| Teplota klíčení houby | již od 7 °C |
| Období ochrany | pozdní podzim a předjaří, od opadu listů do rašení terminálních pupenů |
| Opakování postřiku | 1 až 2krát, minimální odstup 2 týdny |
| Rozlišení od mšic | spodní strana listu s jemným bílým povlakem (houba) vs. mšice nebo lepkavé skvrny |
Kadeřavost broskvoní je houbové onemocnění postihující zejména broskvoně, ale i mandloň a broskvomandloň. Jeho původcem je houba Taphrina deformans. Tato choroba napadá stromy téměř každoročně a výrazně je oslabuje, proto je velmi důležitá ochrana.
Napadení lze předcházet preventivně nebo jej omezovat chemickou ochranou, je ale třeba vědět kdy je vhodná doba a které přípravky použít.
Symptomy a důsledky napadení kadeřavostí
Nejvýraznější příznaky můžeme pozorovat na listech. Vznikají na nich nejprve nažloutlé, později červené puchýře, listy se stáčejí a deformují. Dochází k opadu velké části květů, plody jsou drobnější, někdy takéjsou na povrchu skvrny nebo praskají. V létě dochází k opadu infikovaných listů a raší nové, tento proces však strom výrazně oslabuje a to se projeví jak na plodech, tak na mrazuvzdornosti a schopnosti odolávat napadení dalších chorob.
Někdy může dojít k záměně kadeřavosti a napadení mšicemi. Některé druhy mšic svým sáním také vyvolávají vznik červených puchýřů. Rozlišit je však můžeme prohlídkou spodní strany listu - v případě houby bude pokryt jemným bílým povlakem, v případě napadení mšicí najdeme buď živé jedince, nebo lepkavé skvrny na povrchu listové pokožky.
Životní cyklus Taphriny deformans
Houba se šíří sporami. Ty přečkávají nepříznivá období a umožňují rozmnožování. Po vyklíčení spor se tvoří mycelium uvnitř rostlinných pletiv a v této fázi není možné houbu poškodit postřiky. Taphrina začíná klíčit a růst už při sedmi stupních nad nulou, proto období ochrany proti ní probíhá především pozdě na podzim a v předjaří. Prospívá jí vlhké počasí, proto bývá napadení větší při deštivých jarech. Spory přezimují na opadaných listech, kmeni, letorostech i na šupinách pupenů.
Ochrana před kadeřavostí
Jako preventivní ochrana slouží především výběr odolnějších odrůd broskvoní a správný řez, který umožňuje rychlé osychání listů a větví a tím brání rozvoji choroby. Správným hnojením a dostatečnou zálivkou můžeme zvýšit kondici a tím i obranyschopnost rostliny. Je-li však již napadena, nedokáže se sama bránit. Pokud dochází k napadení pravidelně, je nezbytné začít i s postřikem.
Chemická ochrana postřiky se může provádět kdykoli od opadu listů po fázi rašení terminálních pupenů (na pupenech se objevujízelené proužky). Důležité je bezmrazé počasí bez srážek v průběhu aplikace a ještě několik dní po ní. Postřik je vhodné jednou až dvakrát opakovat, minimálně však s dvoutýdením odstupem. Přípravky je dobré střídat, aby si houba nevytvořila rezistenci. Vhodnými přípravky jsou Dithane, Champion, Delan, Kuprikol, Korzar, Optikombi nebo Kocide.
Při postřiku dbejte, aby byl ošetřen i celý kmen a větve. Častým omylem je, že houba přezimuje pouze v listových pupenech. Spory jsou však roztroušeny po všech částech stromu.