Pestré macešky ozdobou záhonu

Stručně: Macešky (violky) jsou nenáročné jednoleté až dvouleté květiny s asi 450 druhy a květy o velikosti 3 až 8 cm. Pěstují se ze semen, pozdní odrůdy se sejí do pařeniště v únoru až dubnu a venku se vysazují v květnu při 15 °C. Vyžadují středně těžkou humózní půdu a jen mírnou zálivku.

Pestrobarevné violky jsou posly jara

Violky vonné jsou nenáročné pestré jednoleté až dvouleté květiny, kterých známe asi na 450 druhů. Jsou rozšířené v celé Evropě, ale i v různých koutech světa, v tropech, dokonce v horách. Pro violky je u nás charakteristický lidový název macešky. Druhy macešek: Maceška polní, Maceška převislá, Maceška zahradní, Maceška velkokvětá a Maceška rolní.

Violky nebo macešky dělíme do 3 základních skupin na základě času kvetení:

• Rané violky - kvetou během podzimu a brzy na jaře, případně v teplých zimách bez mrazů kvetou. Mají menší kvítky. 

• Pozdní violky - kvetou na jaře, ve stinných polohách až do září. Jsou podobně jako rané macešky mrazuvzdorné.

• F1 hybridy - pocházejí z Japonska, mají střední nebo velké pestrobarevné květy, které nejsou mrazuvzdorné. Přezimují  v chladné místnosti nebo ve skleníku.

Podle velikosti květů dělíme violky do těchto skupin:

• Pirnavské violy - jde o středně velké květy velikosti 4-5 cm

• Erfurtském ranní obří violy - jde o květiny velikosti 5-6 cm

• Švýcarské obří violy - jde o velké květy velikosti 6-7 cm

• Quedlinburské obří violy - největší květy velikosti 6-8 cm

Macešky dnes a dříve

Už v antickém Římě rostlinky violiek opěvovali antičtí básnici. Se šlechtěním violiek se začalo v roce 1810 v Anglii. První druhy violiek známe jako viola tricolor, viola lutea a viola calcarata. Podle švédského botanika V.B. Wittrocka je odvozena nejznámější dnešní odrůda viola wittrokiana. V našich zeměpisných šířkách se vyskytuje 25 - 30 druhů violiek. Původní plano rostoucí rostlinky považovali lidé za bylinky lásky a věrnosti.

Latinský název viola znamená červený odstín modré barvy. Pro violky je u nás charakteristický lidový název maceška. Výraz macešky je odvozen od uspořádání květu violiek a jejich lístků, které připomínají macechu a její dcery. V minulosti však byly neoblíbené, protože prý přinášeli do obydlí smůlu a neštěstí. Snad to bylo odvozeno od toho, že violky se pěstovaly zejména na hrobech zesnulých. Slovo maceška je odvozeno od toho, že je violka osamělou květinkou. Díky své nenáročnosti a bohatým pestrým květům jsou oblíbené v Nizozemsku, Francii a Anglii. 

Macešky spolu s typicky jarními kvítky s narcisy, zda tulipány tvoří krásný jarní záhon. I když violky kvetou zejména na jaře, jejich pozdější výsadbou docílíme jejich podzimní kvetení až do příchodu zimy. Jsou vhodné k pěstování na květinovém záhoně, v květináčích, ozdobných bedničkách i závěsných květináčích.

Jak pěstovat violky

Violka vonná (lat.Viola) jsou povětšinou dvouleté rostlinky, které mají pestrobarevné kvítky různé velikosti. Patří do čeledi fialkových (lat. Violaceae).

Pěstujeme je ze semen výsadbou přímo na květinový záhon nebo do skleníku, či pařeniště. Pozdní violky vysazujeme do pařeniště v únoru - dubnu, ven je přesunujeme v průběhu května, kdy teplota dosahuje už 15 ° C a mají alespoň 4 pravé lístky. V průběhu června - července vysazujeme violky, které nám budou kvést na podzim případně na jaře.

Neobyčejnou vlastností violiek je, že velmi dobře snášejí přesazování i během kvetení. V případě, že macešky nebudeme později přesazovat, tak do jedné jamky umísťujeme maximálně 3-4 semena. Semínka sázíme do vzájemného sponu 20 cm. 

Na pěstování violiek je vhodná středně těžká půda s obsahem humusu. Později je sázíme na slunečná nebo polostinná místa do skupinových květinových záhonů nejen v nížinách ale i v horských oblastech. Je třeba však dát pozor na to, aby nebyly vystaveny nadměrnému slunečnímu záření. Během vegetačního období jejich poléváme opatrně, protože spotřebují málo vody.

Macešky mají jednoduchý kořen, krátký vystupující stonek, podlouhlé řapíkaté listy vejčitého tvaru. Květy macešek mají 3 - 8 cm a mohou být dvoubarevné nebo tříbarevné s hladkými nebo zvlněnými okraji korunních lupínků. Kvítky hrají téměř všemi barvami, jsou jednobarevné, či kombinované, s okem i bez oka.

Pokud chceme prodloužit kvetení violiek, tak je třeba průběžně odstraňování odkvetlých květů. Rostlinky violky opyluje hmyz nebo jsou samosprašné. Plodem violiek je tobolka, které dále rozšiřují mravenci. V případě, že je pěstujeme v květináčích, během zimy je vůbec nezaléváme. Během zimního období ho můžeme přezimovat v květináčích, či závěsných košících v exteriéru.