Květy lotosu na zahradě

Stručně: Lotos potřebuje vodu teplejší než 20 °C, ideálně kolem 25 °C, a dostatek světla. Sází se do bahnitého nebo štěrkovitého substrátu alespoň 30 cm pod hladinou. Semena mají tvrdou slupku, proto je před výsevem obruste a na 24 hodin namočte do vody o 25 až 27 °C. Mráz nesnáší.

Lotosy (lat. Nelumbo) patří do čeledi lotosovitých rostlin (lat. Nelumbonaceae). Existují pouze dva druhy pravého lotosu - lotos indický (lat. Nelumbo nucifera) a lotos žlutý (lat. Nelumbo lutea). Lotos indický je znám také pod synonymním názvem lotos ořechonosný či ořešinec sličný. Původní domovinou lotosu indického je Indie, odkud se rozšířil do oblasti od jižního Povolží přes Irán a jižní Asii až do Japonska a severovýchodní Austrálie. V 18. století byl dovezen i do Evropy, kde se začal pěstovat v botanických zahradách a později i u drobných pěstitelů.

Dnes si ho můžete díky našemu e-shopu vypěstovat také. Domovinou lotosu žlutého jsou východní oblasti USA, střední Amerika a Karibik. Jeho květy jsou žluté. Za lotosy bývají často považovány i některé druhy leknínů (lat. Nymphaea), jde zejména o leknín lotosový (Nymphaea lotus) označovaný jako lotos egyptský, leknín modrý (Nymphaea caerulea) nazývaný modrý lotos a bílý lotos lidově zvaný leknín bílý (Nymphaea alba). Tyto druhy leknínů jsou lotosům sice vzhledově celkem podobné, ale geneticky jsou si tyto dva druhy rostlin podobné velmi málo.

Lotosy jsou vodní rostliny vyrůstající z dužnatého hlízovitě ztlustlého oddenku. Listy rostou na dlouhých a měkce ostnitých řapících, které mají štítovitou, nálevkovitou až 50 cm velkou, smaragdově zelenou čepel. Na jejím povrchu se udržují kapičky vody. Květy vyrůstají na dlouhých stopkách nad listy. Mohou mít až 20 cm v průměru. Jejich barva je růžová nebo bílá, příjemně voní. Květy lotosu se podobají u nás více známému leknínu, ale mají oproti němu místo jednoho semeníku kuželovitě rozšířené houbovité lůžko, ve kterém jsou v prohlubeninách umístěných ve soustředných kruzích usazeny jednotlivé semeníky. Ze semeníků se vyvíjejí oválné nepukavé plody, podobné oříškům.

Lotos jako symbol krásy a čistoty

Lotosový květ hraje významnou roli v mnoha náboženstvích, je považován za posvátnou květinu a  za symbol krásy a čistoty. Uctívali ho již staří Egypťané a dodnes ho ctí Indové i Buddhisté. Egyptské mýty považují lotos za první bytost na Zemi. Podle nich povstal z prvotních vod a světla. Lotos byl v Egyptě považován za symbol Slunce. Egyptská kniha mrtvých dokonce uvádí, že lotos je jednou z podob, do nichž se může zemřelý převtělit. Vyobrazení lotosových květů můžeme najít ve staroegyptských chrámech i na hrobkách. V Indii hrál lotos ještě důležitější roli než v Egyptě. Podle indické mytologie pluje celá Země na velkém květu lotosu.

Na květu lotosu jsou často vyobrazováni indičtí bohové. Traduje se, že lotosový květ vyrostl z pupku boha Višny a také bůh Brahma je často zobrazován sedící na lotosovém květu. Lotosový květ se v Indii stal i součásti architektury díky lotosovému sloupu. Jedná se o sloup, který je zakončen hlavicí v podobě lotosového květu. I dnes se v Indii staví stavby inspirované podobou lotosového květu. Lotos zde totiž neustále platí za symbol krásy a čistoty. Významnou úlohu hraje lotos i v buddhistických mýtech. Podle nich byl lotos první květem, který se objevil na světě. V buddhismu lotos symbolizuje cestu života, kterou je třeba ujít k osvícení. Symbolika je jednoduchá - lotos vyrůstá z bahna, musí se dostat přes kalnou vodu a nakonec se objeví čistý a zářivý na vodní hladině, stejně jako věřící, kteří přes různá úskalí nakonec dojdou k osvícení. Lotos je dokonce spojován se samotným Buddhou, který sedával na lotosovém trůně.

Pěstování lotosu

Lotos není na pěstování příliš náročný, vyžaduje však pěstování ve vodě teplé více než 20 °C, ideálně až kolem 25 °C a dostatek světla. Lotos roste z bahnitého či štěrkovitého substrátu položeného několik desítek centimetrů (min. 30 cm) pod vodní hladinou. Pouze listy a květy posléze vykouknou nad vodní hladinu. Lotosy nesnášejí mráz, proto pokud je pěstujete ve venkovním jezírku, musíte je včas přemístit na zimní stanoviště. Lotosy můžete během sezóny přihnojit např. hnojivem Nympha-flor, odvděčí se vám bohatějším růstem. Vhodnější pro vývoj květů je pěstování ve skleníku nebo v zimní zahradě, kde teplota vody méně kolísá a dosahuje vyšších hodnot.  V zimním období může být teplota vody trochu nižší, ale neměla by klesat pod 10 °C.

Semena lotosu před výsevem nejdříve obruste...

Semena lotosu jsou zvláštní tím, že si zachovávají klíčivost i několik set let. Mají totiž velmi tvrdou slupku, která je chrání. Z tohoto důvodu se semena musí před výsevem obrousit (narušit), aby se voda dostala k samotnému embryu semena. Narušená semena ponořte na 24 hodin do vlažné vody o teplotě minimálně 20 °C, lépe 25 - 27 °C. Semena by měla nabobtnat (zdvojnásobit svou velikost). V případě, že tomu tak není, zbrousili jste semeno málo a postup musíte zopakovat. Správně nabobtnalá semena začnou velmi brzy klíčit, do týdne by vám měla vyrůst rostlinka s prvními lístky. Po vytvoření prvních lístků je vhodné rostlinu zasadit do bahnitého substrátu či do štěrku a mladou rostlinku lotosu vložit do jezírka. Čím vyšší teplota v jezírku bude, tím lépe a rychleji bude lotos růst.

K čemu je lotos využíván?

Oříšky (semena) i oddenky jsou v Indii a Číně běžně konzumovanou potravinou. Oddenky se pro vysoký obsah škrobu používají k přípravě různých lehce stravitelných jídel, rozemlívají se na mouku z niž se připravuje chleba. Oříšky chutnají podobně jako vlašské ořechy, pojídají se syrové, vařené nebo pražené. Konzumace oddenku je zdravá, neboť obsahuje asparagin pomáhající vylučovat přebytek tekutin z plic a dýchacích trubic a nelumbin, který stimuluje pohyb tělních tekutin a hlenů. Oddenek lotosu je také významným zdrojem vitamínu C. Podporuje léčbu syndromu chronické únavy a dokáže zvýšit celkovou vitalitu člověka.

Textilní společnosti se inspirují květem lotosu...

Květy lotosu se nedají ušpinit tekutými nečistotami, protože povrch okvětních lístků je pokrytý drobnými krystaly, které napomáhají stékání tekutých látek z květu. Tato vlastnost zaujala textilní společnosti, a proto se snaží vyvinout textilie se stejnými vlastnostmi, které by se nedaly ušpinit politím.

Mohlo by vás zajímat: Líska