Sviluška - osminohý nepřítel rostlin

Stručně: Svilušky jsou roztoči o velikosti zlomků milimetru, kteří sají na spodní straně listů – ty blednou, žloutnou a opadávají. Množí se nejrychleji v suchu a teple, maxima dosahují nad 30 °C, naopak při vzdušné vlhkosti nad 60 % se reprodukce výrazně zpomaluje. Pomáhá mlžení, izolační vzdálenost rostlin a postřiky určené přímo proti sviluškám.

 Svilušky se mohou vyskytnout na zahradě samy od sebe, většinou si je ovšem přineseme ze zahradnictví spolu s rostlinou. Jde o velmi nebezpečné škůdce, proto se v pro ně příznivých podmínkách vyplatí i preventivní opatření.

Co jsou vlastně svilušky zač?

Svilušky patří mezi pavoukovce, konkrétně roztoče. Existuje jich více než 100 druhů, pro nás je však nejvýznamnější sviluška chmelová (Tetranychus urticae), která škodí na užitkových i okrasných rostlinách. Je velmi častým a nebezpečným parazitem zejména na pokojových rostlinách. 

Sviluška chmelová je drobná, měří jen zlomky milimetru. V dospělosti má osm nohou a bílou barvu se dvěma zelemými skvrnami na zadečku. Na podzim se svilušky zbarvují zářivě červeně (pozor, nespleťte si ji se sametkou podzimní - ta vypadá podobně, ale je mnohem větší).

Tito roztoči se živí sáním na spodní straně listů, což způsobuje jejich žloutnutí a předčasný opad. Vyhledávají suché a teplé prostředí, které jim umožňuje neuvěřitelně rychle se množit. Jediná oplodněná samička může v ideálních podmínkách za měsíc způsobit nárůst populace až na 13 000 000 jedinců!

Délka rozmnožovacího cyklu svilušky závisí na vlhkosti a teplotě ovzduší. Při RVV nad 60% se výrazně snižuje rychlost reprodukce. Naopak s rostoucí teplotou rychlost množení velmi rychle roste. Maxima dosahuje až nad 30-ti stupni Celsia, zimovat svilušky začínají při teplotě pod 10 stupňů.

Svilušky nejsou schopny letu, proto se šíří jen po suchém povrchu a pěšky. Nejrychleji se rozlezou, pokud se rostliny dotýkají navzájem listy. Ke svému šíření ale mohou využít i vás nebo třeba domácího mazlíčka - prostě se svezou na další rostlinu.

Největší škody svilušky páchají v uzavřených prostorách - ve sklenících a na pokojových rostlinách. Venku se totiž většinou vyskytuje dostatek antagonistů těchto škůdců, tedy přirozených predátorů. Někdy se ovšem mohou i venku svilušky přemnožit natolik, že je predátoři nestíhají účinně likvidovat.

Příznaky napadení sviluškami  

Zpočátku se napadení projevuje nenápadně, může být zaměněno s nedostatkem živin. Listy blednou, později žloutnou a opadávají. Napadení postupuje od starších listů k mladším.

V pozdějších stadiích napadení svilušky vytváří na rostlině síť jemných pavučinek, které jim usnadňují pohyb po rostlině. Nejprve je najdeme v úžlabí listů a v rozvětvení, později mohou obalovat celé listy a větvičky. V této fázi už jsou svilušek na rostlině tisíce a zbavit se jich nebude vůbec snadné.

Květy a plody svilušky obvykle nenapadají, pokud nejsou extrémně přemnožené. Intenzivní napadení může ovšem způsobit poměrně rychlou smrt celé rostliny.

 Preventivní opatření proti sviluškám

Prevence vždy vychází z opaku toho, co danému škůdci prospívá. Sviluškám svědčí sucho a teplo, nejsnadněji je proto odradíme vlhkem a chladem. Vlhkost vzduchu by se měla pohybovat nad 60% RVV. Pokud nemáme možnost zvýšit vlhkost vzduchu, můžeme rostliny několikrát denně mlžit z rozprašovače. Tento postup je částečně účinný i při lehčím napadení sviluškou.

Dalším protiopatřením je izolační vzdálenost mezi rostlinami, která neumožní sviluškám přelézat přímo z rostliny na rostlinu a tím se rychle šířit.

Každou rostlinu, kterou si přinesete ze zahradnictví, ponechte nejméně týden, ale raději déle v karanténě. Ve velkých pěstebních sklenících jsou totiž svilušky, ale i jiní škůdci velmi rozšíření a málokdy bývají rostliny dostatečně ošetřeny.

Aktivní ochrana před sviluškami

Pokud se u vás už svilušky rozmnožily, nezbývá než použít něco pádnějšího než vodu. Můžeme se rozhodnout mezi přípravky chemickými, ekologickými nebo biologickými.

Chemické přípravky většinou aplikujeme formou postřiku. Zabírají jen na určitá vývojová stadia svilušek, proto musíme postřiky několikrát opakovat. Chemické přípravky bývají velmi účinné a můžou zachránit i rostliny silně napadené. Pozor je třeba dávat u rostlin, které hodláte konzumovat - je třeba dodržet ochrannou lhůtu a pořádně je před úpravou omýt. Vždy je lepší použít přípravek určený přímo proti sviluškám, protože klasické insekticidy na ně nemusí vůbec fungovat

Před aplikací přípravku proti sviluškám rostlinu pokud možno opláchněte. Voda odstraní velkou část svilušek a rostlina nebude tolik trpět nanesením postřiku.

Pokud chcete použít šetrnější metodu, můžete vyzkoušet některý z ekologicky šetrných přípravků na bázi oleje. Poměrně účinný je například Biool. Olejový přípravek škůdce obalí a zadusí. Je využitelný proti širokému spektru hmyzích škůdců, i proti sviluškám. Po aplikaci olejnatých přípravků je potřeba rostliny s odstupem dvou nebo tří dnů omýt jarovou vodou, aby rostlina mohla dýchat.

Biologickou metodou je nasazení přirozených predátorů. Tato metoda je účinná zejména ve skleníku nebo uzavřených prostorách, odkud predátoři neutečou. Využívají se draví roztoči Phytoseilus persimilis a Typhlodromus pyri. Sviluškami se živí a tak jejich počty výrazně redukují. Při použití těchto predátorů nemůžeme rostliny dále ošetřovat chemicky, jinak bychom zahubili i je. Zakoupení predátorů finančně náročnější, vydrží však na rostlinách poměrně dlouho.

Účinné postřiky proti sviluškám můžete nyní nakoupit v našem e-shopu!

Mohlo by vás zajímat: Jak na palmy