Většina pokojových rostlin potřebuje ke zdravému růstu a kvetení každoroční období vegetačního klidu.
I když každá rostlina může mít trochu jiné nároky, některá pravidla zimování platí pro všechny.
Jak správně zazimovat?
Zimovat nemusíme teplomilné tropické rostliny a některé kaktusy, protože jsou buď zvyklé růst celoročně, nebo vyžadují i v období klidu vysokou teplotu. Vždy je nejlepší se na péči o rostlinu poptat při jejím nákupu nebo si informace najít třeba na internetu.
Některé rostliny totiž například snášejí v zimě i teploty kolem nuly, jiné vyžadují téměř pokojovou teplotu
Pro většinu rostlin platí, že zimovat začínáme asi v polovině podzimu. Před zazimováním zkontrolujeme stav rostlin, odstraníme napadené a poškozené části, v případě potřeby ošetříme proti škůdcům nebo houbám.
Teplota je velmi důležitá
Důležitá je především teplota a světlo. Pro zimování je ve většině případů optimální teplota 10-15 stupňů a rozptýlené světlo. Nároky se ovšem mohou výrazně lišit druh od druhu. Hodně světla potřebují zejména druhy, které jsou na osvětlení náročné celoročně (citrusy, sukulenty apod.). Naopak opadavé druhy nepotřebují přes zimu žádné světlo.
Vybírání vhodného místa
Jako zimovací místnost mohou sloužit světlé sklepy, chladné verandy a chodby, zateplené půdy nebo i zasklené balkony.Ideální je zimní zahrada s regulovanou teplotou, kterou ovšem vlastní málokdo.
V rodinných domcích většinou poslouží sklepy a verandy, v bytovkách chodby, případně zasklené balkony.
Ty ovšem můžeme používat jen pro chladnomilné druhy, protože zde může teplota klesnout až k nule.
Přes období vegetačního klidu je nutné výrazně omezit zálivku a hnojení.
Přihnojovat většinou nemusíme vůbec, zalévat jen velmi opatrně tak, aby zemina nevyschla úplně. Při přemokření by v chladnější místnosti hrozily plísně a zahnívání kořenů.
Na jaře květiny opět přeneseme do teplejších místností nebo ven. Že je čas ukončit zimování poznáme jednoduše - buď podle počasí, nebo si rostliny o přenesení řeknou samy. S nástupem jara totiž začínají rašit nové výhony, listy a poupata.
Napsala Eliška Kadlecová